Věk odchodu do penze se podle prezidenta musí zvyšovat

Brífink po jednání prezidenta Pavla se zástupci koalice a opozice o důchodové reformě (28.03.2024) (zdroj: ČT24)

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Na Hradě s prezidentem jednali ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a za ANO jeho místopředseda Karel Havlíček, šéfka poslanců Alena Schillerová a poslanec Aleš Juchelka.

Pavel se stejně jako opozice domnívá, že je potřeba se dívat na problematiku důchodové reformy komplexněji. Návrh ministerstva práce pokrývá její část, míní. Po premiérovém jednání v tomto formátu prezident uvedl, že jej nepovažuje jen za odškrtnutou položku v programu, ale vidí velký posun ve vůli dospět ke společnému stanovisku.

Události: Jednání o penzijní reformě (zdroj: ČT 24)

Na následné společné tiskové konferenci ovšem ANO odmítlo, že by souhlasilo s posunutím věku odchodu do důchodu. „Rozhodně je předčasné říkat, že bychom se na něčem shodli, to určitě ne,“ řekla šéfka klubu Schillerová.

Jurečka připustil, že je otevřený debatě o mechanismu, kterým by se určovala hranice věku pro odchod do penze. „Jestli to má být dlouhodobý mechanismus, který už nebude mít nějakou možnost revize ze strany budoucích vlád, je k debatě,“ poznamenal. Ocenil, že shoda byla na tom, že je důchodová reforma nutná, ale na samotném principu zvyšování věku odchodu do penze i po roce 2030 trvá.

Náročné profese

Co se týče dřívějšího odchodu do důchodu u náročných pracovních pozic, ministerstvo práce se společně s resortem zdravotnictví podle Jurečky snažilo k věci přistoupit na základě dat z posledních deseti let. „Je to pohled na jednotlivé konkrétní pozice, nikoli obecné profese,“ konstatoval Jurečka. Navrhuje, aby se to týkalo zhruba sto dvaceti tisíc lidí, například hutníků, kovářů, sklářů nebo specializovaných zdravotních sester.

Dřívější odchod do důchodu by se mohl týkat pracujících z kategorie 4 a částečně lidí z kategorie 3, kteří jsou v práci vystaveni celkové fyzické zátěži, vibracím nebo zátěži teplem či chladem. Opozice má k zákonu výhrady, podle ní není vymezení čtyř rizikových faktorů, tedy fyzická zátěž, vibrace, teplo, chlad, dostačující.

Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo komentuje plány na důchodovou reformu (zdroj: ČT24)

Odbory dlouhodobě nesouhlasí se zvyšováním důchodového věku nad hranici 65 let. „Jsme proti tomu, aby se tato hranice prolomila. Pokud se má tak opravdu stát, chceme se bavit o náročných profesích. Máme tam teď jen čtyři kategorie. Zaměstnanci z náročných profesí v celé kategorii rizik tři by měli mít možnost odejít dřív do důchodu. Jedna věc je délka dožití a druhá délka dožití ve zdraví,“ zdůraznil předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Zároveň Ďurčo řekl, že resort zdravotnictví nedoporučuje zvyšovat hranici odchodu do důchodu nad 65 let. K tomuto názoru se přidala i Lucie Šafránková (SPD). „Proti zvyšování věku odchodu důchodu se již postavilo i ministerstvo zdravotnictví, ale také demografové,“ připomněla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku.

O předčasných odchodech do penze u náročných profesí se bude hovořit na dalším setkání 22. dubna, všechny strany si podle Pavla k tomuto tématu vzájemně dodají podklady. Vláda podle Jurečky do této schůzky neprojedná návrh důchodové reformy, další postup bude záviset na výsledku.

„Jde o bližší materiál k náročným profesím, nebo spíš pracovním místům. Také hnutí ANO předloží dokument, který nastíní základní půdorys či představu toho druhého pilíře. Pan ministr Jurečka pak podá zprávu o harmonogramu legislativního procesu, abychom věděli, v jakém časovém rámci se pohybujeme,“ přiblížil prezident dokumenty k další schůzce.

Pavel počítá s tím, že jednání 22. dubna bude na stejném půdorysu jako nynější. K případnému pozvání zástupců druhého opozičního hnutí SPD prezident uvedl, že nikoho nediskvalifikuje, záleží ale na tom, s jakou aktivitou a iniciativou k věci SPD přistoupí.

Motivační pilíř

Pro hnutí ANO je zcela zásadní vytvoření druhého, motivačního důchodového pilíře spojeného s investicemi, řekl jeho první místopředseda Havlíček. Nabízí se podle něj ho spojit s investicemi do jaderné energetiky, dopravní infrastruktury nebo bydlení. Pro občany by takový pilíř byl zárukou, že o své peníze nepřijdou, současně by nastal přiměřený efekt zhodnocení úspor a stát by získal zdroje na budování infrastruktury, míní.

Podle Jurečky je druhý pilíř věcí k debatě, je prostor o něm jednat ještě v tomto volebním období. „Je tady evidentně poptávka, abychom lidem s časovým horizontem dvacet pětadvacet let jako stát byli schopni garantovat, že dokážeme prostředky zhodnotit,“ míní šéf resortu práce. Pavel uvedl, že se shoduje s opozicí v tom, že by se měl druhý pilíř rozpracovat.

„Je potřeba, aby ten systém byl dobrovolný, ne povinný. A zároveň zajímavý pro střadatele. Dostat finanční prostředky do toho systému je první krok k tomu, aby byl dlouhodobě udržitelný,“ dodal k návrhu Ďurčo.

ANO bylo u zrušení druhého pilíře

Druhý důchodový pilíř ke spoření na stáří v Česku před lety prosadila tehdejší vláda Petra Nečase (ODS). Následující vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž bylo vedle ČSSD i ANO a lidovci, ho v dalším volebním období zrušila. Se zřízením státního či veřejnoprávního fondu počítá nynější pětikoaliční vláda ve svém programovém prohlášení, návrh ale nepřipravila. S nápadem zřídit národní fond, v němž by za vklady ručil stát a kde by výnosy pokrývaly aspoň inflaci, přišli před pěti lety Piráti.

Nyní už zrušený druhý pilíř byl fondovým spořením na dobrovolné bázi. Lidé mohli přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, což platil zaměstnavatel. Částku ve výši dvou procent odvodů pak museli přidat ze svého.

Havlíček řekl, že s podobným krokem návrh ANO nepočítá. „To bychom přehodili něco z jednoho šuplíku do druhého. Ten systém musí být nastaven tak, že tam přitečou nové zdroje, nové peníze,“ uvedl místopředseda hnutí.

ANO podle Schillerové potřebuje materiál, který pravidelně v pětiletém intervalu schvaluje vláda, aby mohlo na základě čísel jednat o věku odchodu do důchodu. „Bavili jsme se o způsobu, jakým to nastavit. Zda nastavit strop, což by byla spíš pro nás cesta, zda zachovat pětiletý interval, nebo tam nechat automatiku, kterou navrhuje ministr práce,“ řekla.

90′ ČT24: O penzijní reformě na Hradě (zdroj: ČT24)

Schválení vlády i bez kompromisu s opozicí

Také premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi zopakoval, že prosazení důchodové reformy je klíčovou prioritou kabinetu. Vládní koalice je podle něj připravená reformu ve sněmovně schválit i v případě, že se s opozicí na kompromisu nedohodne.

„My prostě musíme provést důchodovou reformu, abychom zajistili důchody pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky, pro mladší generace. Pro to, abychom udrželi důchodový účet v nějakém přijatelném stavu a lidé měli do budoucna slušné penze,“ řekl premiér.

Ekonom Petr Mazouch komentuje udržitelnost důchodového systému (zdroj: ČT24)

Financování

Výdaje na důchody postupně rostou. Tvoří teď asi třetinu celkových výdajů státu. Loni do starobních, invalidních a pozůstalostních penzí putovalo 685,3 miliardy korun. Proti předchozímu roku 2022 to bylo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje se tak meziročně zvedly téměř o sedmnáct procent. Systém důchodového pojištění skončil loni v deficitu 72,8 miliardy korun. Podle propočtů by beze změn v nastavení schodek v polovině století činil kolem pěti procent HDP, v současných cenách tedy asi 350 miliard korun.

Podle vlády je reforma nutná ke zmírnění propadu a k zajištění udržitelnosti důchodů i pro další generace.

Bývalí šéfové důchodových komisí Vladimír Bezděk a Danuše Nerudová se v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na tom, že by se od kroků k posílení udržitelnosti ustupovat nemělo a koalice a opozice by měly hledat shodu na jejich nejvhodnějším nastavení. Pavel už loni krátce po svém zvolení ještě před nástupem do prezidentského úřadu řekl, že by chtěl k vysvětlování nutnosti provést důchodovou reformu přispět. Mluvil i o tom, že kosmetické úpravy k zajištění udržitelnosti stačit nebudou.