Titul Spravedlivý mezi národy, který uděluje památník obětem holocaustu Jad Vašem, dostal tento týden in memoriam československý evangelický duchovní Václav Čermák. Na pražské Novoměstské radnici medaili s nápisem „Kdo zachrání jeden život, jako by zachránil celý vesmír“ převzala od izraelského velvyslance Daniela Merona jeho dcera Marie Čermáková. Její otec pomohl bez ohledu na riziko pro sebe a svou rodinu v době Slovenského národního povstání dvěma židovským rodinám.
„Já si to vůbec nezasloužím, protože já jsem se vůbec nepřičinila o nic z toho, co dělal můj otec,“ řekla dojatá Marie Čermáková, která dnes žije v Praze. „Vím jen, že můj otec byl pokrokový člověk, velký vlastenec, člen odboje, že pomáhal všem trpícím, ať už politicky, nebo rasově pronásledovaným, že to dělal z lásky a ze své křesťanské povinnosti.“
„On to viděl ne jako hrdinství, ale jako povinnost pomáhat všem trpícím. Nedělal to kvůli nějaké odměně, nevím, jestli by byl vůbec rád, že je oceněn. Dělal to právě proto, že to je to nejlepší, co může udělat,“ řekla. Dodala, že je velmi hrdá na své rodiče.
Václav Čermák se stal 117. Čechem či Čechoslovákem, kterému titul udělil Stát Izrael. Na celém světě je takto oceněných hrdinů asi 27 tisíců. Izraelský velvyslanec při předání titulu uvedl, že podobné příběhy dokládají, že vždycky i v těžkých chvílích existuje jiskřička naděje. Pastor Čermák se mohl rozhodnout jinak, ale on se rozhodl pomoci dvěma rodinám; jeho osobní volba je příkladem, dodal velvyslanec.
Nemyslet jen za sebe
Události, za které byl Václav Čermák oceněn spolu se dvěma Slováky, Ľudovítem Repášem a Jánem Balciarem, se staly během Slovenského národního povstání v roce 1944.
Při pronásledování Židů a příslušníků odboje musely dvě židovské rodiny, Weisenbergerovi a Schönfeldovi, opustit své domovy v Prešově. Repáš, zaměstnanec prešovské radnice, jim zajistil falešné dokumenty a poslal je za Čermákem, baptistickým kazatelem v Klenovci.
Čermák se o obě zoufalé rodiny skutečně postaral. Weisenbergerovy, kteří nyní používají jméno Vašenko, pomohl ukrýt v Grlici a Schönfeldovy, nyní Váňovy, poblíž vlastního domova.
Později se všichni včetně těhotné Balciarovy ženy a několika dětí vydali hledat úkryt v horské chatě. Jejich řady později rozšířila ještě jedna Židovka. Všech šest ukrývaných Židů se společně s jejich zachránci v chatě dožilo konce války.
Čermákova výřečnost v šesti jazycích a vrozená diplomacie jim zachránily život i v horách, když je obklíčili Němci. „Tatínek řekl ženám: ‚Připravte na stůl klobásy, chleba, hodně teplého čaje a nechte mě, až sem přijdou, tak já půjdu k nim',“ vypráví Marie Čermáková.
Václav Čermák zemřel před čtyřiceti lety. Jeho dcera zdůraznila, že by byla ráda, kdyby se jeho odkaz více promítl i do dnešních dní: „Aby lidé začali přemýšlet trochu jinak a nemyslet každý jen na sebe.“
Pamětníci odcházejí, je potřeba zachovat jejich příběhy
Generální sekretář Federace židovských obcí Tomáš Kraus připomněl, že pamětníci událostí před více než 70 lety pomalu odcházejí, a právě proto je potřeba, aby se jejich příběhy dostaly do povědomí nejen v regionu, kde se staly, ale i mezi lidmi v Evropě a na celém světě.
Zmínil také jako význam udílení ocenění Spravedlivý mezi národy dopis, který v pondělí několik desítek polských držitelů tohoto titulu zaslalo premiérům Polska a Izraele. Apelují na ně, aby ukončili emotivní diplomatický spor kvůli novému polskému zákonu, který trestá až tříletým vězením připisování odpovědnosti za holokaust Polákům.
