Žhář z Vítkova: Nejsem žádný vrah ani násilník

Olomouc - Čtveřice žhářů z Vítkova se snaží před odvolacím olomouckým tribunálem zvrátit verdikt z loňského října, kdy si odnesli výjimečné tresty od dvaceti do dvaadvaceti let. Podle obžalovaných se při minulém řízení nepodařilo prokázat, že chtěli vraždit, a proto neměli dostat tak vysoké tresty. Jejich obhájci trvají na tom, že šlo pouze o obecné ohrožení. Dva z mužů dnes před soudem projevili lítost. Žalobkyně Jarmila Večeřová ale uvedla, že považuje výjimečné tresty za spravedlivé. Podle ní mají být obžalovaní mladíci potrestáni za pokus o několikanásobnou vraždu. Definitivní rozsudek padne v pátek ráno, soudce se chce do té doby poradit s dalšími členy senátu. Zmocněnec poškozené rodiny Markus Pape míní, že páteční rozhodnutí soudu bude precedentem do budoucna.

„Do Vítkova jsem nejel s úmyslem, abych někoho připravil o život, a hlavně ne malé dítě. Stále mě to velmi trápí a je mi to líto,“ řekl dnes před soudem obžalovaný Ivo Müller. Václav Cojocaru uvedl, že rozhodně není žádný vrah ani násilník: „Je mi upřímně líto, co se stalo.“ Naopak zbylí dva obžalovaní David Vaculík a Jaromír Lukeš odmítli před soudem cokoliv říct. 

Obhájci mužů napadli u soudu jak právní kvalifikaci, tak trest. Žádají, aby byl rozsudek zrušen a vrácen zpět ke krajskému soudu. Chtějí doplnit znalecké posudky, ale i výslechy svědků. „Za předpokladu, že by odvolací soud chtěl sám rozhodnout, navrhuji, aby byl obžalovaný Lukeš uznán vinným z obecného ohrožení,“ uvedl jeho obhájce Pavel Pěnkava. Podobného názoru jsou i jeho kolegové. Za obecné ohrožení je trest tři až osm let. Obhájkyně Iva Müllera Markéta Polišenská zdůraznila, že Müller se na rozdíl od ostatních k jednání doznal, s policií spolupracoval a zásadně pomohl k objasnění věci: „Několikrát se během řízení i omluvil. Trest je nepřiměřeně přísný, soud nepřihlédl k postoji obžalovaného v této věci.“

Nahrávám video
Vstup Ivy Bartoňové a reportáž Silvie Klekové
Zdroj: ČT24

Podle žalobkyně provedl krajský soud dokazování v takovém rozsahu, že bylo možné objektivně rozhodnout: „Plně se se závěry krajského soudu ztotožňujeme.“ Není podle ní ani pravdou, že by důkazy nebyly řádně vyhodnoceny. Považuje za prokázané, že jednání obžalovaných bylo motivováno jejich ideologií a nenávistným postojem k Romům. „Jejich jednání bylo připravováno, věděli, na jaký objekt bude útočeno, a zejména že tento objekt bude obývaný romskými občany. Jejich zvolené prostředky k útoku byly takového charakteru, že bylo zřejmé, že mohou způsobit smrt. Že k tomu následku nedošlo, nebylo už jejich zásluhou,“ uvedla Večeřová, podle které nejde o obecné ohrožení.

„Všechny tyto útoky zápalnými lahvemi byly dosud posuzovány jako obecné ohrožení a padaly do loňského roku i mírné tresty. Podle mě důkazní situace svědčí o tom, že zde byl úmysl zavraždit větší počet lidí včetně dětí, podle toho by měly vypadat i tresty.“

Jednání olomouckého soudu po celý den doprovázely velké policejní manévry. V soudní místnosti mladíky střežili dva ozbrojení muži v kuklách a dalších devět členů justiční stráže. Před budovou stáli po celý den policisté. Když čtveřici vezli z vazební věznice, zastavili policisté na frekventované třídě dopravu. Vozy s obžalovanými doprovázela čtyři policejní auta s houkajícími majáky. Vstupu k soudu předcházela důkladná kontrola, někteří lidé se museli i vyzouvat. Na místě byli i dva psovodi.

David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš mají jít podle rozsudku ostravského krajského soudu do vězení na 22 let, Václav Cojocaru na 20 let. Soud je uznal vinnými z pokusu o několikanásobnou vraždu a z poškozování cizí věci ve spolupachatelství. Mužům zároveň uložil zaplatit odškodné a náhradu škody kolem 17 milionů korun. Podle obžaloby na dům obývaný devítičlennou romskou rodinou zaútočili v noci na 19. dubna 2009. Do oken hodili zápalné lahve. Tři lidé byli zraněni, nejvíce tehdy ani ne dvouletá Natálka.

Holčička byla popálená na osmdesáti procentech těla, přišla o tři prsty na rukou a bude mít i další doživotní následky. Musela se znovu učit chodit a čeká ji ještě několik velkých operací. Účet za zdravotní péči už se vyšplhal na 7,5 milionu korun. Soud bude proto zítra také řešit, kdo částku zaplatí.

Dům ve Vítkově na Opavsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 7 mminutami

Emisní povolenky ničí evropský průmysl, řekl Babiš před odletem na summit EU

Unijní prezidenti a premiéři se budou na summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu, zabývat posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dalším velkým tématem je situace na Ukrajině a další pomoc Kyjevu. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 1 hhodinou

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 2 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 10 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 12 hhodinami

Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl jedním z kroků k omezení demokracie

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.
před 12 hhodinami
Načítání...