Žďár nad Sázavou - Žena obviněná z loňské vraždy studenta a braní rukojmích ve škole ve Žďáru nad Sázavou nebyla v době spáchání činu příčetná. Vyplývá to ze závěru znaleckých posudků duševního stavu obviněné. Podle trestního zákoníku člověk jednající v nepříčetnosti nemůže být za tento čin trestně stíhán. Soud tak bude rozhodovat, jestli trestní stíhání zastaví. Obviněná zabila studenta, který šel na pomoc napadené spolužačce, a zranila další tři lidi.
Žena byla podle krajské policejní mluvčí Dany Čírtkové propuštěna z běžného oddělení vazební věznice v Brně a přemístěna do zdravotnického zařízení. „Vyšetřovací spis policie předloží státnímu zástupci k vydání rozhodnutí o dalším postupu v této trestní věci. Žádné další konkrétní údaje policie nemůže poskytnout,“ řekla Čírtková. Než bude vydáno rozhodnutí, nechce se vyjadřovat ani dozorující státní zástupce Jiří Morava. Není tedy jasné, zda stále platí vazební stav, i když je ve zdravotnickém zařízení.
Podle psychopatologa Andreje Drbohlava žena pravděpodobně neskončí ve vězení, ale v detenčním zařízení. „Nepříčetnost je právní nástroj, který nemá úplně jednotná kritéria po celém světě. Víme, že to byla pacientka, která už jednak dříve byla diagnostikována jako schizofrenička, jednak se u ní jednalo o kriminální recidivu s velmi podobně provedeným modem operandi, tedy na velmi podobném místě s velmi podobnou obětí. Ke zvážení teď není samotný rozsudek nebo posouzení nepříčetnosti, to není tolik překvapivé, ale spíš to, zda neměl být přístup k pacientce po prvním činu, kterého se dopustila, výrazně jiný,“ komentuje Drbohlav.
Závěr znaleckého posudku se nelíbí otci zavražděného studenta Kamilu Vejvodovi. „Čin si pečlivě připravila a naplánovala, to přece neudělá nepříčetný člověk. Navíc u výslechu údajně vypověděla, že léky nebrala, že je zdravá,“ řekl Vejvoda.
Zákon o nepříčetnosti
§ 26 - Nepříčetnost
Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.
§ 27- Zmenšená příčetnost
Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný.
Incident ve Žďáru: jeden mrtvý a čtyři v nemocnici
Šestadvacetiletá žena ze Žďáru nad Sázavou je obviněna z vraždy a braní rukojmích. V případě trestního stíhání jí za to hrozí 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Vazbu na ni uvalil jihlavský soud. Do budovy střední obchodní školy vnikla žena ráno 14. října 2014 mezi sedmou a půl osmou. Žena nejprve napadla jednu dívku, která seděla v šatně. Podle svědkyně jí přiložila nůž na krk a křičela, ať zavolají policii, jinak ji zabije. Dívce chtěl pomoci šestnáctiletý mladík, kterého žena pobodala. Právě on na následky zranění zemřel. Pak napadla ještě další dívku a jednu si vzala za rukojmí.
Na místě zasahoval policejní útvar rychlého nasazení a také policejní jednotka zajišťující ochranu Jaderné elektrárny Dukovany. Policistům se ženu podařilo zneškodnit pomocí taseru, tedy zařízení, které vystřeluje na dálku elektrický výboj. Do nemocnice v Novém Městě byli převezeni celkem čtyři zranění – kromě tří dívek také jeden zasahující policista.
Již v roce 2012 zaútočila na žáky v Havířově. V záchvatu nemoci pobodala vychovatelku havířovské základní školy a vzala si na dvě hodiny sedmileté dítě jako rukojmí. Policie ji tehdy obvinila z trestného činu, případ ale odložila, a to právě kvůli ženině nepříčetnosti. Soud jí pak nařídil ochrannou ústavní léčbu. Ocitla se proto v psychiatrické léčebně. Z ní byla ale loni v únoru na základě doporučení lékařů opavské léčebny a po rozhodnutí soudu propuštěna do ambulantní péče.
Ministerstva zjišťovala, co v systému napravit
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy kvůli tragédii zaúkoloval tři ministry, aby okolnosti případu a možná pochybení prověřili. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) měl prověřit postup lékařů a Psychiatrické nemocnice v Opavě, jejíž ředitel Ivan Drábek záhy rezignoval.
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) měl ve spolupráci s Českou školní inspekcí informovat vládu o zajištění zabezpečení ve školách. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) pak dostala za úkol prověřit postup Okresního soudu v Opavě a státního zastupitelství, které o propuštění ženy rozhodovaly.
Státní zástupci dostanou metodiku, jak postupovat u případů změny léčby
Helena Válková následně uvedla, že soud chyboval, když propustil z ústavního léčení ženu trpící paranoidní schizofrenií na základě jediného posudku ošetřujícího lékaře. Měl si vyžádat další posudek. Soudcovská unie se vůči vyjádření ohradila s tím, že Válková narušila nezávislost soudní moci, a dokonce porušila ústavu. Podle unie ministryně spravedlnosti nemůže hodnotit správnost rozhodovací činnosti soudce včetně jeho postupu při výběru a hodnocení důkazů s výjimkou stížnosti pro porušení zákona. Ministryně byla ale přesvědčena, že v konkrétním případě se naopak k práci soudců vyjadřovat musí, protože je ze zákona kárným žalobcem.
Později také doplnila, že okresní soud důsledně nerespektoval trestní řád a nezabýval se zásadní otázkou, zda neznamená pobyt ženy na svobodě nebezpečí. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman po kontrole postupu státních zástupců při rozhodování o změně léčby psychiatrických pacientů upozornil, že někteří z nich přicházejí k soudu nepřipraveni a až teprve v průběhu jednání zjišťují, proč se pacient vůbec dostal do ústavu. Rozhodl proto, že jeho úřad vypracuje pro tento typ případů přesnou metodiku, jak postupovat.
Školy by mohly čerpat fondu na zlepšení bezpečnosti
Ministerstvo školství by nově stanovilo minimální standard, který by školy měly dodržovat. Například udržovat jediný vchod pro všechny, který by byl uzamčen a kontrolován. Podle České školní inspekce jsou potíže u každé dvacáté školy, která není dostatečně zabezpečena před útočníky.
Ministr Chládek uvedl, že většina školních budov v Česku je velmi dobře zabezpečena. Ty zbylé by mohly dostat peníze na zlepšení bezpečnostních prvků. Problematická místa se týkají nedostatečného technického vybavení. Vyjádřil záměr domluvit na vládě vznik fondu, z něhož by školy mohly žádat finance na technické vybavení i zaplacení lidí, kteří by u vchodů hlídali. Mělo by se také provádět školení personálu a dětí, jak se chovat při krizové situaci.
Útoky na školách v minulosti
1. března 2004 - Student učiliště ve Svitavách vážně pobodal svého pedagoga. Ten po převozu do nemocnice zemřel. Krajský soud v Hradci Králové odsoudil sedmnáctiletého učně za vraždu jeho učitele k devíti letům vězení.
26. září 2011 - Patnáctiletý student napadl nožem a paličkou na maso sekretářku gymnázia v Chomutově. Křičel, že je terorista. Útok zastavil ředitel školy spolu se školníkem, kteří žáka přemohli. Napadená žena utrpěla šok a několik drobných zranění na rukou.
29. října 2012 - Na gymnáziu v Rakovníku napadl čtrnáctiletý student učitelku. Podle informací médií ženu pobodal. Těžce zraněnou učitelku přepravil vrtulník záchranné služby do pražské střešovické nemocnice, kde se rychle zotavila. Útočník nebyl vzhledem k věku trestně odpovědný.
Vraždy na školách v zahraničí
Zkušenosti s útoky psychicky narušených pachatelů na žáky a studenty má hodně zemí. Hromadné vraždění ve třídách a na kampusech univerzit zažily Spojené státy nespočetněkrát, největší a nejživější ranou je ale předloňský masakr ve škole Sandyhook v connecticutském Newtownu: rukou jediného střelce zahynulo 20 prvňáků a sedm dospělých. Po tragédii sice některé státy přístup ke zbraním zpřísnily, ale na federální úrovni se nestalo téměř nic. Navíc podle čerstvé zprávy FBI střeleb s vyšším počtem zraněných nebo mrtvých v Americe přibývá - jen na školách se odehraje v průměru jedna za každých pět týdnů.
Své zákony zcela změnila Velká Británie - nesvázaná dodatkem ústavy o právu držet zbraň. Po masakru šestnácti pětiletých dětí a učitelky ve skotském Dunblane v březnu 1996 vláda vlastnictví střelných zbraní prakticky zakázala.
V Evropě má nejhorší podobnou zkušenost Německo. V Erfurtu a Winnendenu zastřelili frustrovaní studenti před dvanácti a pěti lety přes třicet spolužáků a učitelů. Německé školy odmítly po sérii masakrů nechat na svých chodbách patrolovat policisty, stát ale investoval přes 30 milionů eur do prevence. Především do vytypovávání žáků s vážnými psychickými problémy, a to i na sociálních sítích.
Útok nožem ve školce v Dendermonde otřásl v lednu 2009 Belgií. Město na dva zavražděné devítiměsíční chlapce a jejich ošetřovatelku a dalších šest těžce zraněných dětí nezapomnělo a letos jim postavilo památník. Belgie na základě tragédie nezměnila ostrahu škol, ale způsob práce s psychicky narušenými vrahy. Dosud je psychiatři hodnotili ve vazbě. Podle nového plánu získají specializované diagnostické centrum - a čas na objasnění skutečných příčin spáchaného zločinu.
