Praha - Ve věku 92 let zemřel generálmajor Oldřich Kvapil, který se v době druhé světové války vyznamenal v bojích u Sokolova či Kyjeva a jehož prapor v roce 1944 po bitvě v Dukelském průsmyku jako první překročil československé hranice. V 50. letech Kvapil sloužil komunistickému režimu a působil jako šéf československé armádní rozvědky. Historici ho hodnotí jako rozporuplnou postavu. Kvapil zemřel začátkem ledna, o jeho skonu ale nevěděli ani jeho bývalí frontoví kamarádi. Podle ministerstva obrany si rodina nepřála jakoukoli publicitu. Informaci přinesla Mladá fronta Dnes.
Jako četař hraničářského pluku se Kvapil v roce 1938 nemohl smířit s vyklizením Sudet. Z protektorátu Čechy a Morava proto utekl do Sovětského svazu, tam byl však spolu s dalšími Čechoslováky internován v lágru NKVD. Propuštěni byli až po dvou letech kvůli vzniku 1. československého praporu v SSSR.
Odvážný, takticky schopný, ale tvrdý frontový voják
Vojenští historici Kvapila hodnotí jako odvážného, takticky schopného, ale také tvrdého frontového vojáka. Když začali jeho mladí vojáci u polské vesnice Machnóvka utíkat z boje, několik jich zastřelil.
Jako šéf armádní rozvědky v 50. letech zastřelil u československých hranic svého agenta Štefana Kollmanna, jehož podezříval ze spolupráce s americkou rozvědkou. V roce 1968 byl kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací tehdejšího Československa propuštěn z armády. Po roce 1989 Kvapila vyšetřoval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Případ byl nakonec odložen.
