Zemanovi se nelíbí Putnova účast na Prague Pride

Praha – Spor o jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem pokračuje. Hrad poskytl České televizi další vyjádření – prezidentovi se nelíbí Putnova účast na pochodu homosexuálů Prague Pride. „Pokud jde o Prague Pride, přiznám se, že neuznávám lidi aspirující na vysokoškolské pedagogy, kteří na Prague Pride drží transparent s nápisem: Katolické buzny zdraví Bátoru,“ uvedl doslova Zeman. Sám literární historik se ale domnívá, že důvodem, proč se hlavě státu nezamlouvá, jsou spíš jeho názory než sexuální orientace.

Do kauzy kolem jmenování Putny profesorem se zapojil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle svých slov by měl s jeho jmenováním problém i on, nakonec by ho ale jmenoval. Jako prezident ostatně vyhověl všem návrhům na jmenování profesorů, ač si nad některými „povzdechl“. Nejinak by tomu prý bylo, pokud by měl jmenovat Putnu.

Exprezident připomněl, že spor o to, jak se má vykládat výraz „prezident jmenuje“ uvedený v ústavě a dalších zákonech, ho provázel po celou dobu ve funkci hlavy státu.

Klaus jmenuje profesory
Zdroj: Lidové noviny/JINDRICH MYNARIK/ISIFA

„Je to spor vážný, je to spor o ústavní pravomoci prezidenta. Deset let jsem se utkával s problémem, co znamená podle naší nepřesné ústavy slovo 'jmenuje'. Znamená to, že je pošťákem, který automaticky podepíše všechno, co je mu posláno na stůl? Nebo to znamená, že když jmenuje, tak je to jeho zodpovědnost a on o tom má něco říci?“ ptá se Klaus.

Zeman: Nechci Putnu ponižovat

Důvody, proč otálí s podpisem pod jmenovací listinou Martina C. Putny profesorem, Miloš Zeman nechtěl zveřejnit s odůvodněním, že nechce Putnu ponížit. „Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil,“ prohlásil již dříve Zeman.

Podle odborníků by své argumenty zveřejnit měl. „Když uvede ty důvody, bude to přezkoumatelné a bude zjevné, zda je to úvaha například politického sporu, nebo nedostatečné vědecké kapacity, což by ale neměl hodnotit, protože to už bylo tou vědeckou radou zhodnoceno,“ domnívá se děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.

Pochybnosti, zda za odmítavým postojem prezidenta nestojí Putnova homosexuální orientace, rozvířil už v pátek večer místopředseda Strany práv občanů ZEMANOVCI Radek Augustin. V Událostech, komentářích uvedl, že Hradu mohou vadit některé Putnovy výroky a názory. Narážel přitom na Putnovu knihu Křesťanství a homosexualita, která, jak řekl Augustin, „vzbudila velké polemiky“.

Tomu by nasvědčoval i fakt, že prezidentu Zemanovi poděkoval za jeho postoj opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. Podle některých hlasů z církevních kruhů je možné, že určitým hodnostářům mohou vadit Putnovy liberální postoje, sexuální orientace či účast na pochodu homosexuálů.

Radek Augustin Zemanovy kroky hájí. „Miloš Zeman vypustil balónek, snaží se rozpoutat společenskou diskusi o úrovni profesorů, o jejich významu ve společnosti,“ soudí místopředseda Zemanovců.

Putna: Spor by měla řešit univerzita

Podle samotného Putny by měla spor řešit zejména Univerzita Karlova, přičemž za nejpodstatnější pro rozhodování o udělení profesury považuje svoje odborné dílo. Souhlasí s tím, že ve sporu jde zejména o vymezení kompetencí mezi prezidentem, ministerstvem školství a akademiky. Do věci se nechce nadále plést. V akademické obci, nejenom na Univerzitě Karlově, to podle něj vře.

Podle rektora UK Václava Hampla musí mít Zeman pro nejmenování vážné důvody. „Musím předpokládat, že se důvody týkají závažného morálního pochybení. V opačném případě by nešlo o nic jiného než o naprosto nepřijatelný mocenský zásah do akademické obce a vnášení nejhorších aspektů politiky do sfér, kde mají rozhodovat čistě odborná hlediska,“ sdělil rektor.

KONTROVERZNÍ VÝROKY MARTINA C. PUTNY

V průběhu prezidentské kampaně se Martin C. Putna postavil na stranu Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga. Na začátku roku se objevil v „protizemanovském“ videu, ve kterém se stylizuje do role ruského prezidenta Vladimira Putina.

Do Miloše Zemana se pustil i v jednom ze svých pravidelných článků pro Lidové noviny, který pojmenoval Zlý dědek z Vysočiny. Po zvolení prezidentem také kritizoval Zemana v pořadu ČT24 Před půlnocí: „Pokud tady někdo zjevně pracoval v kampani s množstvím lží a s říkáním toho, co chce, aby v tu chvíli bylo slyšeno, aby mu to přineslo hlasy, proč bych mu měl najednou věřit?“

Že by odmítnutí udělit Putnovi profesuru bylo motivováno jeho postoji vyjadřovanými v prezidentské kampani, ale Zeman odmítá. „Já jsem se to, že podporoval pana Schwarzenberga, dozvěděl ráno z teletextu,“ sdělil včera novinářům.

Martin C. Putna svoje názory pravidelně publikuje na internetovém blogu, kde hájil pochod Prague Pride a gay orientaci jako takovou. V otevřeném dopise Tomáši Halíkovi napsal, že „homosexualita je pro církev 21. století podobnou výzvou, jako byl na počátku novověku heliocentrický systém“.

Ve svém blogu se v minulosti několikrát ostře opřel i do exprezidenta Václava Klause, například když komentoval Den české státnosti: „Zvláštní státní svátek (…) V posledních letech ho Václav Klaus využívá k nacionalistickým kázáním, stejně jako je k nim ochoten využít shromáždění DOSTu.“

O žádném Putnově etickém pochybení rektor ani vědecká rada univerzity či zahraniční profesoři, kteří návrh jmenování Putny profesorem doporučili, nevědí. Podporovatelé ze zahraničí už se Putnovi údajně ozvali.

„Aniž já bych něco inicioval, už mi napsali první kolegové, americký profesor James Pontuso, a chystá se nějaká větší akce na moji podporu ze strany zahraničních bohemistů. Vzniká to v Londýně a půjde to zřejmě přes Londýn, Německo a Spojené státy,“ informoval Putna na literárním festivalu Svět knihy.

Případné nejmenování profesorem by prý nebral nijak tragicky. „Pracovně to neznamená nic, učím na fakultě humanitních studií a budu tam učit nadále,“ ujistil historik, za kterým stojí kromě akademické obce i jeho studenti. Pokud profesuru nezíská, chystají protesty.

Rozhodne se 11. června

Poté, co prezident Miloš Zeman nejdříve do objektivů televizních kamer potvrdil informace médií, že odmítá jmenovat literárního kritika Putnu profesorem, vydala prezidentská kancelář na sklonku dne dementi tohoto Zemanova verdiktu.

„K dnešnímu dni neexistuje žádné oficiální stanovisko prezidenta republiky, ve kterém by sděloval, koho bude, či nebude jmenovat profesorem,“ uvedla Zemanova mluvčí Hana Burianová. Definitivní rozhodnutí o Putnově jmenování profesorem by mělo padnout do 11. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

STAN má právo na primátora v Praze, řekl druhý Portlík

Hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo v 65členném zastupitelstvu na magistrátu 17 mandátů stejně jako druhé SPOLU pro Prahu. České televizi to řekl lídr kandidátky SPOLU Tomáš Portlík (ODS). V neděli se plánuje sejít s jedničkou STAN Petrem Hlaváčkem (STAN), aby si promluvili o základních východiscích pro další jednání o koalici. Přesný termín zatím není jasný. Kromě SPOLU a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
před 13 mminutami

Nejvíce zastupitelů mají lidovci, STAN, ODS a ANO

Nejvíce zastupitelů získala ze stran a hnutí v letošních obecních volbách stejně jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhé bylo v počtu mandátů podle navrhujících stran hnutí STAN a třetí ODS, v porovnání s volbami v roce 2022 si tato uskupení pozice vyměnila. Na čtvrté pozici opět figurovalo hnutí ANO. Každá ze čtveřice stran nebo hnutí zaznamenala ale propad. Pohoršilo si ale například také hnutí SPD, Piráti a TOP 09.
před 46 mminutami

Lidé v místních referendech většinou odmítli větrné elektrárny, spalovny i těžbu

V místních referendech, která se v pátek a v sobotu konala společně s komunálními a někde i se senátními volbami, lidé až na výjimky odmítli výstavbu větrných elektráren v katastrech svých obcí. Nesouhlasili ani s těžbou surovin nebo stavbou či rozšířením spaloven. V Česku se konala referenda ve zhruba čtyřech desítkách obcí či městských částí, přičemž dvacítka se týkala stavby větrných turbín.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza: Po prvním kole senátních voleb můžou mít větší důvody k radosti strany opoziční

V Česku se uskutečnily už šestnácté řádné volby do Senátu. Děje se tak v roce, kdy instituce slaví své třicáté výročí. Velké ambice v nich avizovalo zejména vládní hnutí ANO, nespokojené s tím, jak horní komora parlamentu přistupuje k vládním zákonům schváleným sněmovnou. Za neméně důležité je považují zástupci opozice. Po prvním kole to však vypadá, že větší důvody k radosti můžou mít strany opoziční, píše analytik ČT Kamil Švec.
před 1 hhodinou

Ve Zlíně zvítězilo ANO, koalici chce s ODS a Zlín 21

Komunální volby ve Zlíně vyhrálo ANO, získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 41 členů. Druhé skončilo hnutí STAN s devíti mandáty. Třetí Z21 bude mít osm zastupitelů, plyne z výsledků. Na pravděpodobném základu budoucí koalice se v noci dohodlo ANO se Z21 a též úspěšnou ODS. Do koalice však chtějí ještě přibrat další subjekt. Post primátora si nárokuje ANO, měl by jím být stejně jako v posledních dvou volebních obdobích Jiří Korec. Nikdo z partnerů to nerozporoval, informoval. Voleb se zúčastnilo 45,61 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza: Úspěch pěti kandidátů do Senátu už v prvním kole vyrovnal rekord

První kolo senátních voleb vyrovnalo rekord v počtu mandátů získaných v prvním kole. Podařilo se to pěti kandidátům, dalším třem takový úspěch utekl jen těsně. Volby také přinesly dva velmi těsné souboje o druhé postupové místo, upozorňuje analytik ČT Kamil Švec.
před 2 hhodinami

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.