Do druhé poloviny svého pětiletého mandátu vstoupil prezident Miloš Zeman účastí na jednání kabinetu Bohuslava Sobotky, který se měl zabývat státním rozpočtem na rok 2016. Koaliční politici se k hodnocení hlavy státu staví opatrně, i tak se shodují, že Zeman slib sjednocovat společnost nenaplnil. Naproti tomu ocenění na Zemanovu adresu přicházejí za zdařilé personální doplnění Ústavního soudu.
Zeman na zasedání pochválil současný návrh rozpočtu vládě, jejíž jmenování po parlamentních volbách v roce 2013 mimo jiné dost dlouho protahoval. Oficiálně ji jmenoval 29. ledna 2014, tedy po rekordních 95 dnech od uplynutí voleb.
Ustanovení Sobotky premiérem navíc předcházela takzvaná Lánská schůzka, kde Zeman se špičkami ČSSD v čele s hejtmanem Michalem Haškem domlouval Sobotkovo vyšachování z povolební hry o vládu. Ministři i premiér přesto přicházejí za prezidentem na Pražský hrad pravidelně především konzultovat domácí i zahraniční politiku. Časté jsou i schůzky s poradci Miloše Zemana na zámku v Lánech.
Prezidentovi muži
Zeman se po prezidentské kampani obklopil lidmi, kteří mu pomáhali v cestě do úřadu. Z tehdejšího předsedy Strany práv občanů-Zemanovců Vratislava Mynáře se stal hradní kancléř, proslulý mimo jiné tím, že stále ani po dvou a půl letech po boku prezidenta nemá bezpečnostní prověrku. Z Martina Nejedlého se stal Zemanův poradce pro oblast energetiky. Bývalý profesionální volejbalista je dnes podnikatel s vazbami na Rusko a jednatel společnosti Lukoil Aviation Czech.
Mezi Zemanovy poradce se v dubnu zařadil také předseda představenstva čínské skupiny CEFC Jie Ťien-ming. Skupina čerstvě vlastní podíl v několika českých firmách a oznámila také koupi několika pražských nemovitostí. Zřejmě nejviditelnějším mužem z Hradu je prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček – ten nejprve nedokončil studia andragogiky na Karlově Univerzitě a přesedlal na žurnalistiku. Před tím, než se stal „Zemanovými ústy“, pracoval jako redaktor Haló novin, později v redakci Blesku.
Zeman na cestách
Zeman rovněž budí zájem veřejnosti svými zahraničními návštěvami, ta poslední ho na začátku září vedla do Číny na oslavy konce 2. světové války. Společně s další třicítkou státníků sledoval vojenskou přehlídku v centru Pekingu. Podle svých slov jel do Číny získávat investory. Nejvyšší představitelé zemí Unie pozvání na přehlídku odmítli. Miloš Zeman byl tak jediným evropským prezidentem, který se pompézních oslav zúčastnil.
Jako jeden z mála evropských prezidentů se zúčastnil i zahajování olympiády v Soči. Kritiku si Zeman vysloužil za zvažovanou účast na vojenské přehlídce v Moskvě rovněž k výročí 2. světové války. Do Ruska nakonec odjel, ale vojenské přehlídky se nezúčastnil. V Moskvě se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.
Státních a oficiálních návštěv absolvoval Zeman přes patnáct - byl třeba v Izraeli, Rumunsku, v Kazachstánu, Polsku nebo USA. Mnohem více návštěv ale v Česku přijal, prezidentů a členů královských rodin přivítal téměř třicet.
Co ještě prezidenta čeká
Prezidentovi se podle politiků i odborníků podařilo v první půlce mandátu stabilizovat Ústavní soud, když jmenoval 10 nových soudců. Neúspěch sklidil pouze se třemi kandidáty. Bez komplikací jmenoval předsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu. V druhé polovině ho čeká mimo jiné výběr nového guvernéra české národní banky, kterým hodlá ustanovit Sobotkova předchůdce v premiérském křesle a současného člena bankovní rady České národní banky Jiřího Rusnoka.
Ovšem zásadní role čeká Zemana ještě na samotném konci jeho funkčního období, kdy zřejmě bude vrcholit kampaň před volbou jeho nástupce. Pokud totiž Sobotkův kabinet neskončí předčasně, uskuteční se další volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, tedy necelé tři měsíce před volbou prezidenta. Miloš Zeman tak pravděpodobně ještě promluví do sestavování nadcházející vlády.
