Zeman řešil kandidaturu s nejbližšími spolupracovníky. Podle Mynáře padaly argumenty pro a proti

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman pozval v úterý do své kanceláře sedm nejbližších spolupracovníků. Radil se s nimi o své případné kandidatuře v prezidentských volbách. Zda se bude příští rok znovu ucházet o post hlavy státu, definitivně oznámí 10. března.

Pozvánku do Zemanovy kanceláře dostal kancléř Vratislav Mynář, prezidentův poradce Martin Nejedlý, ředitel analytického odboru Hradu Radek Augustin, ředitel zahraničního odboru Hynek Kmoníček, mluvčí Jiří Ovčáček, ředitel sekretariátu Jaroslav Hlinovský a z protokolu Vladimír Kruliš.

Výsledek schůzky nechtěli její účastníci komentovat. Mynář řekl, že šlo o přátelské povídání a předkládání argumentů pro a proti. Média spekulují, že prezident je již rozhodnut znovu kandidovat. Podle některých informací to už svému nejbližšímu okolí řekl. 

Padesátiletý podnikatel Martin Nejedlý je bývalým ligovým volejbalistou, hrál v dresu Zbrojovky Brno a poté v Německu. Podle dostupných informací po ukončení sportovní kariéry začal podnikat, řadu let působil v Rusku, mimo jiné obchodoval s německými vozy. Právě v Rusku také začal spolupracovat s tamními olejáři.

Jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech byl Nejedlý od jejího vzniku v září 2007 do června 2015, kdy společnost přešla do likvidace. Patřil ke sponzorům Strany práv občanů, jejíž vznik inicioval bývalý komunistický funkcionář, kontroverzní lobbista a někdejší blízký Zemanův spolupracovník Miroslav Šlouf.

Podle Zemana Nejedlý stranu podporoval ze soukromých prostředků; prezident vždy důrazně popíral, že by byl jakkoli finančně podporován ruským ropným gigantem Lukoil, s nímž Nejedlý spolupracoval. Média mimo jiné poukazovala na to, že Lukoil získal státní zakázku a že pro Lukoil v minulosti lobboval Šlouf.

Od roku 2014 je Nejedlý Zemanovým externím poradcem. Oficiálně nezastává žádnou funkci, nepotřebuje proto bezpečnostní prověrku. Vzhledem k tomu, že o jeho působení v Rusku toho není příliš známo, považují britské a americké tajné služby Nejedlého za současné největší riziko z hlediska šíření ruského vlivu na území Česka.  

Martin Nejedlý a Miloš Zeman
Zdroj: Zdeněk Němec/ČTK

„Kdybych byl pevně rozhodnut, ať už tím či oním způsobem, takovou poradu bych nesvolával,“ řekl už dříve Zeman Českému rozhlasu. „Upozorňuji, že se samozřejmě tímto názorem svých spolupracovníků nemusím řídit, ale budu o něm přemýšlet,“ dodal. 

V září Zeman oslaví 73. narozeniny

Překážkou pro obhajobu mandátu by podle médií mohl být především Zemanův zdravotní stav. Prezident má potíže především kvůli polyfunkční neuropatii. Problémy mu dělá hlavně chůze po schodech, při které mu musí asistovat jeho okolí, a neujde také delší vzdálenosti. Zeman sám svůj zdravotní stav nedávno označil za stabilizovaný. V září oslaví 73. narozeniny.

Čtyřiapadesátiletý ředitel zahraničního odboru Hradu vystudoval obor hudební vědy na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. V roce 1989 získal titul PaedDr. V letech 1987 až 1991 studoval arabštinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, poté hebrejštinu v Jeruzalémě.

Byl zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, působil jako velvyslanec ČR při OSN v New Yorku a v letech 2006 až 2009 jako velvyslanec ČR pro Indii, Bangladéš, Nepál, Maledivy a Srí Lanku. Od roku 2010 působil jako velvyslanec v Austrálii. Do funkce ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře ho Zeman jmenoval v březnu 2013. 

Hynek Kmoníček
Zdroj: ČT24

Své konečné rozhodnutí oznámí prezident v pátek 10. března. Ve stejný den začíná v Brně sjezd ČSSD, na kterém bude premiér Bohuslav Sobotka obhajovat svůj post v čele strany.

Zeman loni prohlásil, že pokud bude usilovat o druhé funkční období, nepovede kampaň. Prezidentem byl zvolen před čtyřmi lety, kdy v první přímé volbě hlavy státu porazil tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09).

Kandidaturu na prezidenta už oznámili podnikatel a textař Michal Horáček, podnikatel Igor Sládek a lékař a aktivista Marek Hilšer. Žádná z parlamentních politických stran zatím vlastního uchazeče o Pražský hrad neoznámila.

Vedoucí kanceláře prezidenta vystudoval obor ekonomika stavebnictví na Vysokém učení technickém v Brně a později se živil jako podnikatel. Až do roku 2005 zasedal mimo jiné v dozorčí radě Českomoravské železárenské.  

Mynář je předsedou krajské organizace Strany práv občanů (dříve Strana práv občanů Zemanovci) ve Zlínském kraji a zastupitelem obce Osvětimany. Od listopadu 2010 do března 2013 byl i předsedou SPOZ.

V Osvětimanech vlastní zimní sportovní areál a penzion. Na jaře 2013 informovala Mladá fronta DNES, že penzion vybudoval i díky třináctimilionové dotaci, kterou získal od ministerstva školství na „rekonstrukci objektu pro ubytování sportovců“.

Mynář nemá bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Nemůže proto například zastupovat prezidenta na některých důležitých jednáních. Koncem října 2013 Zeman řekl, že si ji musí co nejrychleji dodělat, jinak o místo přijde. Mynář následně o prověrku požádal. NBÚ mu ji ale odmítl udělit.

Podle médií mohly úřadu vadit některé Mynářovy podnikatelské kontakty, mimo jiné z dob jeho působení ve firmě Petrcíle. Z byznysu se zná i s lobbistou Miroslavem Šloufem.

V roce 2014 Mynář koupil vilu v pražských Strašnicích. Nemovitost získal od právníka Víta Širokého za 5,5 milionu korun, což bylo podle některých expertů výrazně pod cenou. Široký mimo jiné zastupuje lobbistu Romana Janouška. 

Mynář
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok

Hlavním tématem dnešní Nedělní debaty je návrh státního rozpočtu na příští rok. Pozvání přijali předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V analytické části pořadu téma rozeberou experti.
před 19 mminutami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 50 mminutami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 3 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 4 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 5 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 5 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 15 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.