Prezident Miloš Zeman byl před čtyřmi lety zvolen na Hrad v první přímé volbě hlavy státu. Ve finále v roce 2013 porazil exministra zahraničí Karla Schwarzenberga o téměř půl milionu hlasů. Zatímco Zeman čeří vody veřejného života, chystá se na návštěvu nového amerického prezidenta Trumpa ve Washingtonu a zvažuje případnou kandidaturu na Hrad v roce 2018, ostatní kandidáti z hledáčku médií trochu zmizeli. Připomeňte si, co dnes dělá okteto jeho tehdejších vyzývatelů.
Před čtyřmi roky Češi zvolili prezidenta Zemana. Co dnes dělají jeho vyzývatelé?
První přímé prezidentské volby v Česku se chtělo původně zúčastnit 20 kandidátů, devět z nich ale nepředložilo podpisové listiny, které by obsahovaly alespoň 50 tisíc podpisů. Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura pod tuto hranici klesli, když se podpisy ověřovaly. Jedině Bobošíková pak uspěla u soudu a prezidentské volby se mohla zúčastnit.
Zuzana Roithová
Zuzana Roithová
Zuzana Roithová do klání o Hrad vstupovala s nabídkou nominace od lidoveckých senátorů, kterou však odmítla a rozhodla se sesbírat potřebných 50 tisíc podpisů. Původním povoláním lékařka již měla řadu politických zkušeností, působila jako ministryně zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského, senátorka i europoslankyně.
Po prezidentské volbě, v níž skončila šestá se ziskem 255 tisíc hlasů (5 procent), se stala místopředsedkyní KDU-ČSL, post obhájila i v roce 2015. V roce 2014 byla zvolena do správní rady VZP. V krajských volbách v roce 2016 byla za KDU-ČSL zvolena zastupitelkou Jihočeského kraje. Původně byla na kandidátce až na 13. místě, díky preferenčním hlasům však skončila první.
Zuzana Roithová se v loňském roce zúčastnila kontroverzního setkání s dalajlamou v Nostickém paláci, kde sídlí ministerstvo kultury. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl za schůzku s tibetským duchovním některými politiky ostře kritizován, prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka i předsedové obou komor parlamentu Milan Štěch a Jan Hamáček ve společném prohlášení zdůraznili, že šlo o soukromou iniciativu jednotlivců.
Jméno Zuzany Roithové někteří skloňují i v souvislosti s volbou v roce 2018, například první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovce však diskuse o jejich favoritovi teprve čeká. Sama Roithová uvedla, že kandidaturu nevylučuje, ale ani o ní neuvažuje a nepřipravuje se na ni.
Jan Fischer
Jan Fischer
Bývalý předseda Českého statistického úřadu a úřednický premiér Jan Fischer byl před volbou považován za jednoho z favoritů. Nakonec se umístil třetí, volilo jej 840 tisíc lidí (16,4 procent). Do druhého kola nepostoupil a podpořil v něm Miloše Zemana, byť před volbou tvrdil, že je mu bližší Karel Schwarzenberg.
„To bylo v době, kdy jsem mohl počítat, že budu pro druhé kolo potřebovat i hlasy jeho voličů. Situace se ale změnila,“ vysvětlil tehdy změnu svého stanoviska. Po pádu vlády Petra Nečase v červnu 2013 se stal ministrem financí v Rusnokově úřednické vládě, kterou Zeman jmenoval v červenci. Ve funkci zůstal až do konce ledna roku 2014, kdy nastoupil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Nyní je Jan Fischer v důchodu a označuje se jako „prase“ – pracující senior. „Těsně spolupracuji s Českým statistickým úřadem, velmi těsně s korejskou ambasádou. Pak jsou to věci jako správní rada a vědecká rada VŠE, správní rada Karlovy univerzity. Teď jsme s pár kolegy z VŠE a z ČSÚ akreditovali úplně nový studijní obor. Něco o tom, jak dělat praktickou statistiku,“ jmenoval své závazky v loňském rozhovoru pro časopis Týden. O návratu do politiky v současnosti neuvažuje.
Jana Bobošíková
Jana Bobošíková
Bývalá moderátorka, redaktorka a euroskeptická politička Jana Bobošíková skončila v prvním kole prezidentské volby poslední, získala 123 tisíc hlasů (2,4 procenta). Nebylo to poprvé, kdy se ucházela o funkci hlavy státu. V roce 2008 ji pro druhou volbu navrhla KSČM. Tehdy Bobošíková poté, co na Pražském hradě pronesla svůj projev, kandidaturu stáhla.
Jana Bobošíková ostatně kandidovala na řadu míst, neúspěšně do Poslanecké sněmovny, Senátu i na primátorku hlavního města Prahy. Zvolena naopak byla do Evropského parlamentu, kde od roku 2004 působila ve Výboru pro regionální rozvoj.
Zájem o veřejné záležitosti Bobošíkovou neopustil ani po neúspěšné prezidentské volbě v roce 2013. Opět se neúspěšně ucházela o hlasy voličů v parlamentních volbách, volební blok Hlavu vzhůru však také neuspěl. V minulosti uvedla, že v prezidentské volbě v roce 2018 kandidovat nechce.
V roce 2015 se Jana Bobošíková stala předsedkyní lidické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu. Na protest vystoupily tři poslední pamětnice vyhlazení Lidic. Obávaly se, že Bobošíková bude funkci zneužívat ke svému zviditelnění, političku, která občasně hovoří na protiislámských demonstracích, kritizovaly i za xenofobní výroky.
Taťána Fischerová
Táňa Fischerová
Jako poslankyně zvolená v parlamentních volbách v roce 2002 na kandidátce US-DEU se herečka a občanská aktivistka Taťána Fischerová snažila prosadit přímou volbu prezidenta. V roce 2013 při první přímé volbě prezidenta získala na svou stranu 166 tisíc voličů (3,2 procenta).
Po volbách nahradila Annu Šabatovou v čele Českého helsinského výboru, který se zasazuje o lidská práva. Angažuje se i v dalších charitativních či veřejně prospěšných organizacích. Je předsedkyní Klíčového hnutí, které vychází z myšlenek antroposofa Rudolfa Steinera o sociální trojčlennosti, tedy o oddělení politiky, ekonomiky a kultury ve veřejném životě a při jeho správě. Znovu se již Fischerová prezidentských voleb účastnit nechce.
Přemysl Sobotka
Přemysl Sobotka
Občanský demokrat Přemysl Sobotka získal nominaturu od 51 poslanců poté, co v primárkách porazil svého stranického rivala Evžena Tošenovského. Umístil se na předposledním místě se 127 tisíci hlasy (2,5 procenta).
Vystudovaný lékař působil již od roku 1996 v Senátu, po neúspěšném tažení na Hrad byl v roce 2014 zvolen jeho 1. místopředsedou. Ve volbách v roce 2016 se rozhodl svůj mandát neobhajovat. V posledním období byl totiž s některými věcmi v politice nespokojený.
„Bohužel se tam přinesl prvek, který nechápu, a to je to, že někteří začali dělat politiku s nenávistí a hlavně nedodržují sliby,“ postěžoval si. Zúčastnil se však krajských voleb a byl zvolen zastupitelem Libereckého kraje, kde působí jako náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví. Na prezidenta už kandidovat nebude.
Vladimír Franz
Vladimír Franz
Hudební skladatel a pedagog Vladimír Franz se rozhodl ucházet o Pražský hrad na základě výzvy svých příznivců na sociální síti Facebook, která vznikla bez jeho vědomí a nejprve působila jako recese. Volilo jej 352 tisíc lidí (6,8 procenta), skončil pátý.
Šestinásobný držitel ceny Alfreda Radoka se po prezidentské volbě nadále věnuje akademické i tvůrčí činnosti. Přednáší na Divadelní i Filmové fakultě AMU, v roce 2016 začal učit také na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Své zkušenosti z prezidentské kampaně a volby dokonce zhudebnil formou „kapesního“ oratoria nesoucího se v duchu tragikomické grotesky. Kvůli tomu, že v druhém kole prezidentské volby podpořil Miloše Zemana, mu ale prý ubylo zakázek od divadelníků.
Po parlamentních volbách hnutí ANO navrhlo Vladimíra Franze jako náměstka na ministerstvo kultury, nakonec se stal poradcem Daniela Hermana. Na otázku, zda se bude znovu ucházet o prezidentskou roli, v minulosti odpověděl, že kandidaturu neplánuje a nepřipravuje se na ni.
Jiří Dienstbier
Jiří Dienstbier
Sociálnědemokratického senátora Jiřího Dienstbiera zvolil jako oficiálního kandidáta strany Ústřední výkonný výbor ČSSD, byť někteří členové partaje měli blíže ke svému expředsedovi Miloši Zemanovi, který nakonec volby vyhrál. Dienstbiera navrhla skupina 27 senátorů, přesto se rozhodl sbírat i podpisy voličů. Umístil se na čtvrtém místě s 829 tisíci hlasy (16 procent).
Po prezidentských volbách Dienstbierova pozice ve straně oslabila a ztratil místo ve vedení partaje, přesto se v lednu 2014 stal ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti a předsedou Legislativní rady vlády v Sobotkově kabinetu. V říjnu téhož roku obhájil svůj senátorský mandát.
V roce 2015 se neúspěšně ucházel o funkci statutárního místopředsedy ČSSD, vloni jej premiér po neúspěšných krajských volbách odvolal z vládních postů. V minulosti prohlásil, že svou opětovnou kandidaturu na prezidenta nevylučuje, ani nepotvrzuje.
Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg
Někdejší ministr zahraničí a místopředseda vlády Karel Schwarzenberg se v prvním kole volby, do níž jej navrhlo 38 poslanců, umístil těsně za Milošem Zemanem, dělilo je zhruba 40 tisíc hlasů. V druhém kole však za současným prezidentem zaostal o více než 450 tisíc hlasů.
Po neúspěšném pokusu stát se prezidentem vedl pražskou kandidátku TOP 09 a hnutí STAN v předčasných volbách v říjnu 2013. Byl zvolen poslancem, získal vůbec nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech uchazečů. Od prosince 2013 je předsedou Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. V listopadu 2015 jej v čele TOP 09 nahradil Miroslav Kalousek, s nímž partaj zakládal, Schwarzenberg se stal čestným předsedou strany. V roce 2018 na prezidenta kandidovat nebude.