Prezident Miloš Zeman při projevu před poslanci zopakoval, že šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi věnuje i druhý pokus na sestavení vlády, pokud by stávající kabinet neuspěl. Po vystoupení na plénu ale hlava státu dodala, že na rozdíl od prvního pokusu bude po Babišovi požadovat alespoň 101 podpisů poslanců, kteří jeho nový kabinet podpoří. Že by současná vláda získala důvěru, se nepředpokládá.
Zeman: Druhý pokus pro Babiše? Jen za 101 zaručených hlasů
Projev prezidenta Miloše Zemana na schůzi k důvěře vládě (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Důvěra - Babišova vláda
- 23:14
Shrnutí:
- Poslanci jednání o důvěře vládě nedokončili, schůze je přerušena do úterý 14 hodin, tedy téměř na týden.
- Před pokračováním jednání o důvěře vládě vydá mandátový a imunitní výbor své doporučení k vydání Babiše a Faltýnka.
- Na úterním jednání výboru vystoupí i bývalý policista Jiří Komárek.
- Opozice by chtěla, aby před hlasováním o důvěře proběhlo i hlasování pléna o vydání.
- 22:49
Ústavní právník Jan Kudrna se domnívá, že v případě, že by nastoupil nový prezident, mohly by pokusy o jmenování vlády začít od začátku.
- 22:46
Ústavní právník z Právnické fakulty UK Jan Kudrna se domnívá, že jednání o nové vládě by v případě nevyslovení důvěry mělo být co nejkratší.
Proti souhlasu s jednobarevným kabinetem se v uplynulých dnech vyslovilo všech osm zbývajících sněmovních uskupení. KSČM a SPD mluvily mj. o nedůvěryhodnosti projektu, ČSSD o nelogickém průběhu povolebních vyjednávání a strany napravo od středu spatřují potíž v trestním stíhání premiéra kvůli dotační aféře středočeské farmy Čapí hnízdo – a navíc tvrdí, že s nimi Babiš o vládě ani nikdy jednat nechtěl.
„Od starořímských dob platí presumpce neviny. A presumpce neviny říká, že na obviněného je potřeba pohlížeti jako na nevinného do doby, než je případně pravomocně odsouzen,“ uvedl Zeman na adresu kauzy Čapího hnízda. „Prosím všechny politiky včetně sebe, aby si nehráli na policejní vyšetřovatele, státní zástupce nebo na soudce. Není to jejich funkce.“
Více času… a sto jedna hlasů
Predikovaný neúspěch Babišova kabinetu si pak prezident vysvětluje především nedostatkem času. Vládu jmenoval v půli prosince, aby šéf ANO na bruselský summit jel už jako ministerský předseda a do následných třiceti dní, během kterých musela vláda zažádat sněmovnu o důvěru, vstoupily vedle jednání o podpoře programovému prohlášení i vánoční svátky.
Předpokládám, že mě pan Andrej Babiš bude pravidelně informovat o výsledcích svých jednání. V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem.
Zopakoval, že Babišovi v případě neúspěchu udělí i druhý pokus: „Zavazuji se, že vytvořím před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor, aby mohla proběhnout jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě nebo menšinové vládě s tolerancí či podporou některých parlamentních subjektů.“
„Je zde několik variant takové podpory,“ sdělil a uvedl čísla 103, 108, 115 a 140 coby počty podporujících poslanců. Prvním dvěma možnostem odpovídá spolupráce ANO s ODS (103 hlasů), ANO s ČSSD a KSČM (108 hlasů), v dalších dvou je variant vícero.
A jak oznámil už při odchodu ze sněmovny, minimálně stojedničku bude od Babiše požadovat ještě před tím, než ho podruhé jmenuje premiérem. Současně s tím bude chtít od Babiše pravidelné informace o vývoji jednání – jmenování se dočká teprve ve chvíli, kdy podporu má.
Podpisy většiny poslanců vyžadoval Zeman před čtyřmi lety i po Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který tehdy sestavoval vládu. Podpisy 101 poslanců, a dokonce notářsky ověřených, vyžadoval i v roce 2013 po tehdejší koalici ODS, TOP 09 a LIDEM, která chtěla vytvořit kabinet po demisi premiéra Petra Nečase (ODS). Koalice Zemanovi podpisy nabídla, prezident ale přesto sestavil vládu v čele s Jiřím Rusnokem. Jeho úřednický kabinet poté nezískal důvěru sněmovny a situace skončila předčasnými volbami.
Poslanecká sněmovna
Premiér považuje Zemanův požadavek za logický. „Co vím, tak pan prezident neřekl výslovně, že bude požadovat 101 podpisů, ale bude chtít garanci toho, že druhý kabinet získá aspoň 101 hlasů při hlasování o důvěře. Připadá mi to jako standardní a logický požadavek prezidenta před druhým pokusem,“ uvedl.
Zdroje podle Zemana jsou – u neziskovek nebo v inkluzi
Navzdory požadavku 101 hlasů ale hlava státu před plénem Babišův stávající projekt hodnotila v zásadě pozitivně.
Aktualizovanou podobu programového prohlášení představil jednobarevný kabinet hnutí ANO na začátku týdne, nad rámec původních záměrů do něj zahrnul bezplatné vlaky pro seniory, počítá také s investicemi do sociálního bydlení, dílčím zvýšením důchodů nebo s dalšími investicemi do učitelských platů.
Prezident republiky prohlásil, že „zdroje jsou“ a jmenoval tři oblasti, odkud může vláda čerpat:
- Čtyři miliardy chystané na podporu inkluzivního vzdělávání by se podle hlavy státu daly použít „rozumnějším způsobem“, samotnou inkluzi označil za „zrůdný sociální experiment“.
- Peníze by vláda mohla čerpat i ze současných státních dotací na obnovitelné (zejména solární) zdroje energie, které podle Zemana dotuje čtyřiceti miliardami. Sáhnout by na ně vláda mohla i navzdory hrozbě arbitráží, soudí státník.
- Zdroj financí spatřuje prezident i ve více než deseti miliardách, kterými stát podporuje neziskové organizace. „Jsem známý přítel neziskových organizací, ale někdy si říkám, že by měly hospodařit za své a nevysávat státní rozpočet,“ uvedl.
- Další prostor k úsporám vidí Zeman také ve snižování počtu úředníků, protože si podle něj často vymýšlejí zbytečnou práci. „Máme dvakrát více úředníků v republice, než bylo za mé vlády,“ sdělil.
Ocenil, že vláda uvažuje o vzniku ministerstva pro veřejné investice i o dlouhodobém investičním programu, žádá ale konkrétní výsledky – jako příklad uvedl reálné kilometry postavených dálnic – a jako obvykle i tentokrát prezident zmínil význam investic pro budoucí hospodářský růst.
„Ekonomický vývoj v budoucnosti je funkcí objemu investic v přítomnosti. Objem investic výrazně klesá a tím jsme odsouzeni k tomu, aby v budoucnosti krásný pětiprocentní ekonomický růst přestal,“ prohlásil.
Výtky zprava: Šlo o předvolební projev
Opoziční poslanci prezidentův projev následně kritizovali a označovali jako předvolební (hlasování o nové hlavě státu, kterého se Zeman účastní, začíná v pátek) včetně změny Zemanova postoje, protože nyní prezident žádnou hlasovací jistinu od premiéra nepožadoval.
Šéf ODS Petr Fiala na Twitteru uvedl, že Zeman se v proslovu věnoval spíš jednotlivostem než celkovému obrazu: „Z jeho projevu bylo jasně vidět, že za dva dny znovu kandiduje. Nakonec nám ale dal za pravdu, že koncept menšinové vlády Andreje Babiše je neudržitelný.“
Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka měl prezident žádat jistou podporu už před stávajícím hlasováním. „Mohli jsme si odpustit tento kabaret,“ řekl a místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka dodal: „Proč prezident Zeman nechtěl těch 101 podpisů již nyní pro první pokus? Nehodilo se to do časového konceptu jeho nekampaně k prezidentské volbě.“
Místopředseda STAN Vít Rakušan také hovoří o předvolebním proslovu. „Maximální prostor pro Andreje Babiše. Téměř neomezený prostor pro vládu bez důvěry. Kritika neziskovek. Rýpnutí do všech stran, kromě těch, které ho podporují. Překvapilo snad něco?“ konstatoval. Do spojitosti s víkendovým prvním kolem voleb hlavy státu dává výrok i Mikuláš Ferjenčík z Pirátů: „Chce vyhrát volby, tak podkuřuje voličům Andreje Babiše.“
Jako krok správným směrem hodnotí Zemanův požadavek politici ČSSD, o které se spekuluje jako o možném koaličním partnerovi ANO. Podle pověřeného šéfa sociálních demokratů Milana Chovance „je to správná cesta ke stabilitě ČR“.