Praha - Nová sněmovna, která vzejde z předčasných voleb, by se měla zabývat církevními restitucemi. Prezident Miloš Zeman to řekl v pořadu Partie televize Prima Family. Podle Zemana by si poslanci měli posvítit na část zákona o finančním vyrovnání a případně ji změnit. Prezident to považuje za „daleko rychlejší a efektivnější řešení“ než referendum, které prosazují komunisté. Uvažuje o něm i sociální demokracie. Prezident ale rovněž připustil, že by restituce mohla změnit současná vláda Jiřího Rusnoka v demisi zákonným opatřením.
Vydávání nemovitostí církvím na rozdíl od finančního vyrovnání podle prezidenta zvrátit nelze. Je prý ale možné a nutné důkladně prověřovat, jakého původu je a kdy byl zabaven majetek, který církve žádají zpět. Zeman podotkl, že už teď „jsou dokumentovány některé případy“, kdy se majetek zabavil za první republiky, ne za komunistického režimu.
„Následné referendum je možné řešení, ale já se domnívám, že daleko rychlejší a efektivnější řešení by bylo změnit zákony parlamentní cestou, a to zejména ty, které se týkají oné finanční části vyrovnání,“ konstatoval prezident. Poukázal přitom na skutečnost, že jde o desítky miliard korun - s inflací pak o sto miliard.
Prezident změnil na referendum názor
Zeman byl dříve zastáncem referenda o církevních restitucích. To bylo ale v době, kdy nebyly schváleny příslušné zákony a smlouvy o vyrovnání s církvemi. Prezident řekl, že projednání zákona o restitucích je zcela jistě úkol pro novou sněmovnu. Záležet bude ale na výsledcích voleb.
Podle prezidenta by restituce mohla změnit i vláda Jiřího Rusnoka v demisi zákonným opatřením. „Pokud vláda dospěje k závěru, že chce udělat zákonné opatření, je to její věc,“ uvedl.
- Zatímco komunisté a ČSSD žádají změny, TOP 09 a ODS by na restitucích nic neměnily. „V právním státě nemůžete jednostranně vypovědět smlouvu - byť novelou zákona. Smlouvu můžete změnit pouze se souhlasem obou stran, takže to je takový výkřik do tmy,“ podotkl exministr financí Miroslav Kalousek.
Největším účastníkem restitucí je přitom římskokatolická církev. O majetek žádají ale i evangelíci nebo židovské obce. „To, co je základní, je nejprve vůbec pochopit a dojít ke shodě na postavení církve v liberálně demokratické společnosti. Z toho se pak odvíjejí všechny konkrétní věci dál, to znamená, že v této chvíli nejsem schopen nic předjímat,“ konstatoval generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub.
- Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu.
- Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci.
