Závažný vedlejší účinek povinného očkování? Stát možná pacienty odškodní

5 minut
Události ČT: Vážně nežádoucí následky povinného očkování by v budoucnu mohl stát odškodňovat
Zdroj: ČT24

Pokud se po povinném očkování projeví závažné nežádoucí účinky, v budoucnu by se lidé mohli od státu dočkat odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví teď připravuje návrh zákona, kterým by tak mohl ovlivnit debatu zastánců a odpůrců očkování. S ohledem na zahraniční zkušenosti nicméně vakcinologická společnost odhaduje, že by v Česku na kompenzace dosáhlo jen třeba pět lidí do roka.

Povinné očkování podle odhadů ministerstva zdravotnictví ročně zabrání 150 tisícům infekcí a pěti stům úmrtí. Stejně jako odborné společnosti a většina pediatrů tudíž považuje povinné očkování za nutnost. Zastání má i mezi většinou rodičů. Někteří se ale proti povinnosti staví, příkladem je situace, kdy měl první potomek v souvislosti s aplikováním vakcíny vážné problémy, takže se u druhého dítěte bojí, že se scénář bude opakovat.

Cenou za ochranu populace očkováním jsou možné vedlejší účinky. Opravdu závažné reakce na vakcínu se však podle odborníků počítají v jednotkách případů ročně. V budoucnu by ale právě takové pacienty mohl stát odškodňovat.

Když se podíváte do všech zemí světa, tak se tam očkuje, takže benefit očkování jednoznačně přesahuje možné komplikace. A nikdo nezastírá, že skutečně jsou, ale objevují se s těmi vyočkovanými dávkami v nepoměrném měřítku.
Roman Prymula
předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP

„Stát by měl převzít odpovědnost, pokud lékař naočkoval lege artis vlastně na objednávku státu,“ podotkla předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková. Dosud leží zodpovědnost na očkujících lékařích, kteří opakovaně o změnu žádali.

Návrh ministerstva podporuje i vakcinologická společnost. „Pokud se podíváme do okolních států, podobný fond je v Rakousku, ve Spojených státech existuje 25 let, takže jednoznačně ano,“ prohlásil předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Lidé by nemuseli následky prokazovat až u soudu

Stát by měl odškodnit pacienty s vybranými nežádoucími účinky, které mají prokázanou souvislost s vakcínou. Následky by lidé nemuseli prokazovat u soudu. Tam to podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka totiž často trvá dlouhou dobu. „Proto vlastně tyto fondy po Evropě vznikaly a vznikají. Aby pacient nečekal tak dlouho. Stát se postará o to, aby byla nějaká náhrada, pokud už škoda vznikla,“ uvedl Dvořáček.

Kompenzace by nicméně získali jen pacienti se závažnými trvalými následky, například poškozením mozku. „Počítá se zatím předběžně s paušální částkou odškodného 300 tisíc korun, ale to se samozřejmě může ještě v rámci připomínkového řízení změnit. Pak samozřejmě podle rozsahu následků, tam budou fakultativní možnosti dalších variabilních složek,“ přiblížil mluvčí ministerstva Ladislav Šticha. V případě trvalého poškození, kdy by očkovaný potřeboval celodenní péči, by tak částka byla významně navýšena.

Podle koalice návrh pomůže debatám kolem povinného očkování. „Bude jasně řečeno, že je určité minimální procento, kdy může dojít k postižení. Populace bude uklidněná, že se to netýká masové části dětí,“ řekl místopředseda poslaneckého výboru pro zdravotnictví David Kasal (ANO).

Podle některých poslanců by k uklidnění situace mohla přispět i větší svoboda v očkovacích kalendářích, které stanovují, kdy a čím lékaři děti očkují. „Je možné a je to i vhodné a potřebné, aby se sáhlo k takzvaným individuálním očkovacím plánům, pokud to bude potřeba tak, aby se třeba rozložily vakcíny,“ upozornil člen výboru Jiří Skalický (TOP 09).
Plánovaný zákon o odškodnění chce ministerstvo zdravotnictví dokončit na podzim. Do konce listopadu by ho tak měla mít na stole vláda.

  • V Česku se ročně naočkuje přes milion vakcín.
  • V roce 2015 lékaři a rodiče dětí nahlásili podezření na nežádoucí účinky v 1156 případech. Většina patřila mezi očekávatelné a nepříliš závažné.
  • Nejčastěji se potíže objevily po hexavakcíně - očkování proti šesti nemocem naráz. Nežádoucí účinky hlásili lidé taky v souvislosti s dalšími kombinovanými vakcínami.
  • Po aplikaci hexavakcíny v některých případech pediatři a rodiče upozorňují na horečky nebo zarudnutí v místě vpichu. Méně často se objeví třeba nespavost, velmi zřídka pak třeba i křeče.
  • Diskuse se vedou o souvislosti MMR vakcíny s autismem. Studie z roku 1998 britského lékaře Andrew Wakefielda, která vazbu potvrzovala, byla později anulovaná a označená za padělanou. Zato rozsáhlá studie na 95 tisících dětech provedená v USA v letech 2001 až 2012, jejíž výsledky zveřejnil časopis Americké lékařské společnosti loni, žádnou souvislost mezi očkováním a rozvojem poruchy nepotvrdila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 7 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 11 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 12 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 12 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 13 hhodinami
Načítání...