Semily - Okresní soud v Semilech nevrátil dědičce šlechtického rodu Walderode Johanně Kammerlanderové turnovský zámek Hrubý Rohozec a další majetek. Zámek patří Národnímu památkovému ústavu, ostatní budovy a pozemky městu Turnov, Lesům České republiky, Pozemkovému fondu, Ředitelství silnic a dálnic nebo soukromým firmám.
Podle soudce Víta Záveského Kammerlanderová při jednání neprokázala, že se Karl des Fours Walderode během druhé světové války neprovinil proti československému státu. „Proti dnešnímu rozhodnutí okresního soudu se odvoláme ke krajskému soudu,“ uvedl advokát Kammerlanderové Roman Heyduk.
Krajský soud v Liberci vydal loni v lednu Kammerlanderové les o rozloze čtvrt hektaru, který patřil vesnici Žďárek u Turnova. Obec se proti rozsudku dovolala k Nejvyššímu soudu v Brně. Rozhodnutí ale zatím nepadlo. Heyduk by však uvítal, kdyby Nejvyšší soud vyřešil případ Žďárek co nejdříve. Půjde totiž o rozsudek důležitý pro všechna neukončená soudní jednání o vydání bývalého majetku rodu Walderode.
Karl des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek podle Benešových dekretů v roce 1946. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Bojoval ve wehrmachtu a odpůrci vydání majetku mu připisují i členství v Henleinově SDP. V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později však ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
Kammerlanderová usiluje o bývalý majetek rodu Walderode v celkové hodnotě asi 120 milionů korun. U semilského soudu ale neuspěla ani v jednom případě. V roce 2005 například nedostala zpět dva pozemky a stavební parcelu v Turnově - Daliměřicích. Měly totiž jiného majitele než v roce 1992, kdy o ně Walderode při restituci požádal. Oprávněnost nároku Kammerlanderové na pozemky tehdy Záveský vůbec neposuzoval. „Nemohl jsem vydat žalobkyni pozemky zatížené tak velkými změnami,“ vysvětlil soudce.
Zámek Hrubý Rohozec a některé další nemovitosti, o něž šlo Kammerlanderové při dnešním jednání u semilského soudu, však patří stejným vlastníkům jako v roce 1992, kdy se Walderode o rodový majetek přihlásil. Vleklá jednání o vydání majetku rodu Walderode dnes Kammerlanderová označila za politický ping-pong. „Není normální, co se děje,“ řekla.
Hrubý Rohozec vznikl na začátku 14. století jako gotický hrad, po třech přestavbách se v něm však mísí různé stavební slohy. Zámek založila jedna z větví rodu Markvarticů a v 17. století připadl rodu Des Fours.
