Jaroslav Ostrčilík obdržel v Berlíně medaily za zásluhy. Je zakladatelem Pouti smíření, která připomíná poválečné vysídlení sudetských Němců z Brna. Ocenění mu předal německý prezident Frank-Walter Steinmeier.
Steinmeier vyznamenal v Berlíně celkem 28 lidí za jejich přínos vzpomínkové kultuře. „Těší mě zvláště, že mohu vyznamenat i dva hosty z Francie a Česka,“ řekl. Podle německého prezidenta by se měla společná historie ještě mnohem častěji společně vyprávět. „ Vy, ctění hosté, k tomu svým angažmá přispíváte a za to jsme vám v Německu mimořádně vděční,“ poznamenal na adresu Ostrčilíka a Francouzky Monique Durandové.
Jaroslav Ostrčilík byl studentem, když v roce 2007 zorganizoval vzpomínkový pochod, aby připomněl osud německy mluvících obyvatel Brna, kteří byli na konci května 1945 vyhnáni ze svého rodného města. Německý prezidentský úřad také připomněl, že Čech organizuje i další projekty, které se zabývají někdejším soužitím českých, německých a židovských obyvatel Brna.
Pochodu se dnes účastní přes dvě stovky lidí
Z pochodu, kterého se původně účastnilo jen pár lidí, se v roce 2015 stala Pouť smíření, na níž letos bylo už asi 250 účastníků. Trasa pouti směřuje z Pohořelic do Brna, tedy opačným směrem než po skončení druhé světové války muselo jít kolem 20 tisíc Němců. Přes 1700 jich podle organizátorů Poutě smíření náročnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo.
Ostrčilík vyznamenání vnímá jako ocenění celého týmu, který pořádá Pouť smíření a festival Meeting Brno, i dalších lidí, bez nichž by akce nebyly možné. „Můj vděk patří i Brňanům, kteří se nejenom účastnili pouti, ale také šli do konfrontace se svou historií,“ řekl Ostrčilík. Vyzdvihl také roli bývalého politického vedení Brna, bez kterého by podle něj takový rozvoj pochodu nebyl možný.
Za svůj podíl na Pouti smíření a přínos česko-německé spolupráci byl letos německým Velkým křížem za zásluhy vyznamenán také tehdejší brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Celkem byly z Československa po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců, velká část z nich při takzvaném „divokém odsunu“, k němuž patří i poválečné vysídlení Němců z Brna.
