Nebylo by od věci inspirovat se Francií a zakázat ve školách používání mobilních telefonů. Podle průzkumu, který si objednal jeden z českých operátorů u agentury Ipsos, si to myslí většina rodičů a asi polovina učitelů. Ti kantoři, kteří jsou proti, poukazují, že používají při výuce mobilní internet. Ve Francii od nového školního roku již mobily na základních školách zakázali, jejich používání se omezuje také ve skandinávských zemích a zákaz připravuje i Velká Británie.
Z průzkumu vyplývá, že by až dvě třetiny rodičů mohly být pro zákaz používání mobilních telefonů ve školách. Obávají se, že telefony rozptylují jejich děti od výuky, navíc nevylučují, že je mohou zejména starší žáci i zneužívat při písemném zkoušení.
Odpor k mobilům ve školách však mezi rodiči klesá s věkem – mladší rodiče jsou benevolentnější. Myslí si, že používání mobilních přístrojů je dnes pro děti přirozené a škola by je měla připravovat na život i po této stránce.
Podobné je to i mezi učiteli, u nichž by však podpora zákazu mobilních telefonů, případně tabletů ve školách byla zřejmě nižší než mezi rodiči. Pro zákaz jsou zejména starší kantoři, naopak ti pod 35 let často považují mobilní zařízení a jejich síťové připojení za vhodnou učební pomůcku. Internet používají při práci s žáky tři čtvrtiny učitelů. Necelá polovina pak sice sama mobilní zařízení při hodinách využívá, sami žáci je naopak musí mít během výuky schované.
Psycholog: Na druhém stupni zakázat, na prvním stupni ale může telefon dítěti pomoci
Před tím, aby se šmahem zakázaly mobilní telefony ve školách, však varuje psycholog Petr Klíma. Zákaz je podle něj namístě na druhém stupni základních škol, nikoli však na prvním. „Na prvním stupni to dětem – zvlášť úzkostnějším – trochu kryje záda, dodává jim to bezpečí a jistoty. Někteří i zavolají rodičům, když mají úzkosti, když se jim něco nepovede,“ poukázal.
Domnívá se, že taková podpora rodičů – nebo jen vědomí, že jim mohou zavolat – menším dětem pomáhá více než svěřit se třeba spolužákům. Školu totiž psycholog charakterizoval jako prostředí, které není k dětem, zejména těm úzkostnějším, zcela vlídné. „Je tam neustálé srovnávání, testování, známkování. Děti jsou pod zátěží několikrát denně,“ uvedl Petr Klíma.
Dodal, že používání telefonů lze omezit již dnes, je to v kompetenci ředitelů. Téměř všichni učitelé, kteří se výzkumu zúčastnili, se domnívají, že pokud mobily ve školách budou, je třeba stanovit přesná pravidla pro jejich používání a vyžadovat jejich dodržování. Podle dvou třetin kantorů sice pravidla ve školách vyhlášena jsou, ale nedodržují se.
Telefon jako nástroj šikany. Kdo nemá dobrý přístroj, je outsider
Mezi rodiči, kteří by zákaz podpořili, rezonuje také obava, že samotné nošení telefonů do školy může vést k šikaně. Hrozí, že se děti budou trumfovat, kdo má lepší přístroj. To připustil i psycholog Petr Klíma. Zapochyboval však, jestli to prostý zákaz mobilů změní.
„Závist je standardní, je to odraz naší společnosti a netýká se pouze mobilů. Týká se oblečení, značkového oblečení. Tomu asi nezabráníme, taková je lidská podstata,“ míní. Podotkl přitom, že závist či naopak vyobcování dětí s horšími přístroji (nebo oblečením) se stupňuje s věkem a je výraznější na druhém stupni.
I proto by zákaz mobilů směřoval spíše tam. Petr Klíma ostatně není osamocen. Právě k omezení mobilů na druhém stupni v současnosti míří školy ve Velké Británii.
Zákonný zákaz ve Francii, přísná školní pravidla ve Skandinávii
Cestu zákazu mobilů ve školách ale prošlapává Francie. Na základních školách platí od počátku září celodenní zákaz používání mobilů, tabletů a také chytrých hodinek s výjimkou případů, kdy jsou zařízení potřeba při výuce. Zákaz se týká celých škol, tedy nejen tříd, ale třeba i dvorů.
Na potřebu omezit používání telefonů o přestávkách ostatně poukazují i někteří čeští učitelé. Z průzkumu vyplynulo, že asi čtvrtinu z nich znepokojuje, že někteří žáci tráví takřka celé pauzy s mobily v rukou. Na výuku pak nejsou připraveni a méně komunikují se spolužáky.
Zákaz mobilů ve francouzských školách je součástí tzv. detoxikačního zákona. Francouzská vláda již loni představila také „právo na to se odpojit“. Zaměstnance to osvobozuje od vyřizování e-mailů mimo pracovní dobu.
Pravidla omezující používání telefonů ve školách platí i v dalších zemích, přísná jsou například ve Švédsku nebo Dánsku. Tam ale zákazy nevynucuje zákon, nýbrž vnitřní předpisy škol.
