Záchranné stanice ochránců přírody se ocitají ve finančních potížích. Náklady rostou, počet dárců klesá. V Česku funguje 35 takových zařízení, části z nich hrozí zánik. Někde proto chystají propouštění, jinde omezují výjezdy pro zraněná zvířata.
Záchranným stanicím chybí peníze, některé omezují péči
Existenční potíže hlásí většina z 35 stanic v Česku. „Troufám si tvrdit, že současná krize v záchranných stanicích je za celou dobu jejich existence aktuálně nejhorší,“ uvedl člen rady Národní sítě záchranných stanic Zbyšek Karafiát.
Takové problémy se týkají například i jedné z největších v Česku – Pasíčka. Přišla o příjmy ze školních výletů, ubylo dárců a méně přispívají také firmy. Téměř vyčerpaná je i finanční rezerva. „Stěží držíme nějaký provoz a potřebujeme, aby to fungovalo kvalitně. Na to potřebujeme prostředky,“ řekl vedoucí stanice Josef Cach.
Zařízení se dotkly i škrty v krajských dotacích. „Bylo to zkráceno o 200 tisíc. Nyní se budeme snažit, abychom to dorovnali na původní částku,“ sdělil radní Pardubického kraje Miroslav Krčil (3PK). Ministerstvo životního prostředí každoročně přispívá stanicím částkou 17 milionů korun, naopak ministerstvo zemědělství dotace před časem zrušilo úplně.
V rámci úspor ochránci omezili výjezdy pro zraněná zvířata. Ohlášených událostí je přitom rekordní množství. „Letos máme přijatých téměř třináct set zvířat,“ vyčíslil ošetřovatel Milan Oppa. Například péče o dravce, který má zlomené křídlo, trvá dva až tři měsíce. Náklady na léčbu se pohybují kolem dvanácti tisíc korun.