Záchranáři pořádají výukové programy pro děti, především je chtějí podpořit, aby se nebály samy zavolat na tísňovou linku. Když už to udělají, často dokážou zůstat klidné a postupovat podle rad dispečerů. Ukazuje to i případ devítileté Alexandry, kterou ocenili pardubičtí záchranáři.
„Já slyšela velkou ránu, tak jsem běžela za babičkou a babička spadla ze schodů, snažila jsem se s ní třepat a mluvit, ale babička nevnímala,“ popisuje dívka událost, při které její prababičce selhalo srdce a při pádu si těžce poranila hlavu.
Alexandra i přesto, že se, jak sama říká, trochu klepala, zavolala své matce. Když se nedovolala, vzápětí kontaktovala linku 155. „Dokázala se soustředit, odpovídala na otázky, na které jsem se jí ptal, dokázala tu situaci přesně popsat. Během chvíle jsme odebrali adresu,“ přibližuje dívčin přístup operátor Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Michal Mašek.
Děti dokážou zachovat klid
Aby vyzdvihli duchapřítomnost malé Alexandry, uspořádali pardubičtí záchranáři akci, při níž si s dětmi z její třídy zopakovali to, co znají už z prvouky. „V našich statistikách není volání malých dětí až tak časté, proto jsme se snažili tento případ zviditelnit. Chceme, aby se z toho poučili i dospělí,“ říká mluvčí pardubických záchranářů Aleš Malý.
Naproti tomu dispečink pražské záchranné služby řeší telefonát dítěte několikrát měsíčně. „S největší pravděpodobností si nedokážou uvědomit následky, proto jsou většinou velmi klidné a naslouchají rad dispečerky,“ soudí mluvčí Jana Poštová.
Alexandřinu prababičku už se zachránit nepodařilo, kuráž a kroky devítileté dívky jsou ale příkladem nejen dalším dětem. „Když se něco takového stane, ať hlavně nejsou nervózní,“ vzkazuje dětem, které se mohou ocitnout v krizové situaci, Alexandra.
Ta s sebou nyní telefon nosí neustále a i na výletech si hlídá, kde právě je. Pro jistotu má ale v mobilu i aplikaci Záchranka, která v naléhavých případech umožňuje přivolat si pomoc přes mobil.
