Za výrok o „brutálním úniku informací“ nebude Komárek potrestán. Soud se bývalého detektiva zastal

Bývalý detektiv Jiří Komárek nebude potrestán za to, že nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z brutálního úniku informací. Soud zrušil původní odsuzující rozsudek.

Krajský soud v Praze v pondělí vyhověl Komárkovu odvolání, zrušil původní verdikt a zprostil ho obžaloby. Rozsudek je pravomocný, lze proti němu podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu.

Komárek obvinění dlouhodobě odmítá. Čelil obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozilo až pět let vězení nebo zákaz činnosti. 

Státní zástupce uvedl, že odvolání zváží až po prostudování rozsudku. „Vyčkáme na písemné zdůvodnění rozsudku, to vyhodnotíme a rozhodneme se, zda podáme nejvyššímu státnímu zástupci podnět k podání dovolání,“ řekl státní zástupce Pavel Prygl.

Soud: Komárek zákony porušil, jednal ale ve veřejném zájmu

Komárek obvinil Tuhého z úniku informací v červnu 2016, tedy v době reorganizace části policie, při které se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality sloučily do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Komárek patřil k nejhlasitějším kritikům reformy. 

Podle něj byla připravena s cílem odstranit tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu. Tvrdí, že výrokem chtěl docílit toho, aby se o ní začalo více diskutovat. 

Podle soudu Komárek svým jednáním naplnil znaky žalovaného přečinu a porušil právo povinnosti mlčenlivosti a nestrannosti. Soud také uvedl, že zasáhl do osobnostních práv policejního prezidenta. 

Podle soudu ale zároveň jednal ve veřejném zájmu. Předsedkyně odvolacího trestního senátu Lucie Černé uvedla, že subjektivní stránka případu hrála nejdůležitější roli. „Cílem nebyl žádný osobní prospěch. Sledoval jiný hlavní cíl, a to zvrátit reorganizaci v tom směru, aby nedošlo k ohrožení vyšetřování živých kauz,“ uvedla Černá. Zdůraznila, že Komárek kvůli situaci vystoupil v médiích, jelikož už se neměl na koho jiného obrátit.

Komárek navíc podle soudu výrok pronesl v době, kdy už požádal o propuštění z pracovního poměru. Pravomoci úřední osoby tak sice porušil, ale místo soudu se věc měla podle soudkyně Černé řešit v kárném řízení. Protože ale Komárek už u policie nepracuje, není jakému orgánu případ postoupit.

Komárek ze soudní síně vyšel viditelně dojatý. Rozsudek nechtěl příliš komentovat. „Jsem plný emocí a možná by to bylo zmatečné a za dva roky bychom tady skončili zase,“ řekl Komárek. Jeho advokát Petr Kočí byl spokojen. „Zaznělo, že klient neměl jinou možnost, jak reagovat na reorganizaci policie, což je názor velmi cenný,“ řekl Kočí.

Šlachta se v pondělí také zúčastnil jednání soudu. Po rozsudku se s Komárkem objímal. „Jsem šťastný, že to takhle dopadlo. Soud nám dal za pravdu, proč jsme museli před dvěma roky od policie odejít. Pokud by byl tento člověk odsouzen, tak by bylo v téhle republice něco špatně,“ komentoval verdikt Šlachta.

Naopak státní zástupce Prygl s výkladem soudu nesouhlasil. „Subjektivní stránka jednání pana obžalovaného byla prokázána. A ztotožnil jsem se s rozhodnutím soudu prvního stupně. Takže za této situace nesdílím argumentaci odvolacího senátu,“ řekl.

Komárek odkazoval na zprávy v telefonu lidí blízkých Tuhému

V případu, o kterém Komárek mluvil, šlo o to, že z telefonu, který dříve používali Tuhého blízcí, unikaly informace o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. Ukázalo se však, že inspekce uvedla do záznamu o zahájení vyšetřování nesprávný směr komunikace, a SMS naopak přišla na zmíněný telefon. Prošetřování bylo v době, kdy Komárek výrok pronesl, odloženo.

Policejní prezident Tomáš Tuhý nicméně žádal jako náhradu nemajetkové újmy 50 tisíc korun. Podle soudu odškodné ale Komárek platit nemusí. Šéf policie by se v této věci měl obrátit na civilní soud, doporučila soudkyně Černá.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komárka pak začátkem roku 2017 obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Bývalý policista se podle ní dopustil porušení povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Zákony porušil tím, že výrok pronesl veřejně a ve služebním poměru. Za to mu hrozilo až pět let vězení a zákaz činnosti. Nakonec ale odešel jen s roční podmínkou, kterou nyní soud zrušil. 

Komárek po odchodu od policie nastoupil na Finanční správu, která spadala pod ministerstvo financí tehdy vedené Andrejem Babišem (ANO), jenž reformu také odmítal. Pracoval tam v oddělení koordinace kontrolní činnosti. Kvůli zahájenému trestnímu stíhání byl od loňského dubna postaven mimo službu. Podle jeho advokáta Kočího padla rozhodnutím soudu překážka, která bránila v tom, aby v práci pokračoval.

Také Šlachta, který od policie po reorganizaci odešel, nastoupil do úřadu, který spadá pod ministerstvo financí. Šlachta zamířil na pozici náměstka Celní správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...