Za výrok o „brutálním úniku informací“ nebude Komárek potrestán. Soud se bývalého detektiva zastal

Bývalý detektiv Jiří Komárek nebude potrestán za to, že nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z brutálního úniku informací. Soud zrušil původní odsuzující rozsudek.

Krajský soud v Praze v pondělí vyhověl Komárkovu odvolání, zrušil původní verdikt a zprostil ho obžaloby. Rozsudek je pravomocný, lze proti němu podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu.

Komárek obvinění dlouhodobě odmítá. Čelil obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozilo až pět let vězení nebo zákaz činnosti. 

Státní zástupce uvedl, že odvolání zváží až po prostudování rozsudku. „Vyčkáme na písemné zdůvodnění rozsudku, to vyhodnotíme a rozhodneme se, zda podáme nejvyššímu státnímu zástupci podnět k podání dovolání,“ řekl státní zástupce Pavel Prygl.

Soud: Komárek zákony porušil, jednal ale ve veřejném zájmu

Komárek obvinil Tuhého z úniku informací v červnu 2016, tedy v době reorganizace části policie, při které se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality sloučily do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Komárek patřil k nejhlasitějším kritikům reformy. 

Podle něj byla připravena s cílem odstranit tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu. Tvrdí, že výrokem chtěl docílit toho, aby se o ní začalo více diskutovat. 

Podle soudu Komárek svým jednáním naplnil znaky žalovaného přečinu a porušil právo povinnosti mlčenlivosti a nestrannosti. Soud také uvedl, že zasáhl do osobnostních práv policejního prezidenta. 

Podle soudu ale zároveň jednal ve veřejném zájmu. Předsedkyně odvolacího trestního senátu Lucie Černé uvedla, že subjektivní stránka případu hrála nejdůležitější roli. „Cílem nebyl žádný osobní prospěch. Sledoval jiný hlavní cíl, a to zvrátit reorganizaci v tom směru, aby nedošlo k ohrožení vyšetřování živých kauz,“ uvedla Černá. Zdůraznila, že Komárek kvůli situaci vystoupil v médiích, jelikož už se neměl na koho jiného obrátit.

Komárek navíc podle soudu výrok pronesl v době, kdy už požádal o propuštění z pracovního poměru. Pravomoci úřední osoby tak sice porušil, ale místo soudu se věc měla podle soudkyně Černé řešit v kárném řízení. Protože ale Komárek už u policie nepracuje, není jakému orgánu případ postoupit.

Komárek ze soudní síně vyšel viditelně dojatý. Rozsudek nechtěl příliš komentovat. „Jsem plný emocí a možná by to bylo zmatečné a za dva roky bychom tady skončili zase,“ řekl Komárek. Jeho advokát Petr Kočí byl spokojen. „Zaznělo, že klient neměl jinou možnost, jak reagovat na reorganizaci policie, což je názor velmi cenný,“ řekl Kočí.

Šlachta se v pondělí také zúčastnil jednání soudu. Po rozsudku se s Komárkem objímal. „Jsem šťastný, že to takhle dopadlo. Soud nám dal za pravdu, proč jsme museli před dvěma roky od policie odejít. Pokud by byl tento člověk odsouzen, tak by bylo v téhle republice něco špatně,“ komentoval verdikt Šlachta.

Naopak státní zástupce Prygl s výkladem soudu nesouhlasil. „Subjektivní stránka jednání pana obžalovaného byla prokázána. A ztotožnil jsem se s rozhodnutím soudu prvního stupně. Takže za této situace nesdílím argumentaci odvolacího senátu,“ řekl.

Komárek odkazoval na zprávy v telefonu lidí blízkých Tuhému

V případu, o kterém Komárek mluvil, šlo o to, že z telefonu, který dříve používali Tuhého blízcí, unikaly informace o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. Ukázalo se však, že inspekce uvedla do záznamu o zahájení vyšetřování nesprávný směr komunikace, a SMS naopak přišla na zmíněný telefon. Prošetřování bylo v době, kdy Komárek výrok pronesl, odloženo.

Policejní prezident Tomáš Tuhý nicméně žádal jako náhradu nemajetkové újmy 50 tisíc korun. Podle soudu odškodné ale Komárek platit nemusí. Šéf policie by se v této věci měl obrátit na civilní soud, doporučila soudkyně Černá.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komárka pak začátkem roku 2017 obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Bývalý policista se podle ní dopustil porušení povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Zákony porušil tím, že výrok pronesl veřejně a ve služebním poměru. Za to mu hrozilo až pět let vězení a zákaz činnosti. Nakonec ale odešel jen s roční podmínkou, kterou nyní soud zrušil. 

Komárek po odchodu od policie nastoupil na Finanční správu, která spadala pod ministerstvo financí tehdy vedené Andrejem Babišem (ANO), jenž reformu také odmítal. Pracoval tam v oddělení koordinace kontrolní činnosti. Kvůli zahájenému trestnímu stíhání byl od loňského dubna postaven mimo službu. Podle jeho advokáta Kočího padla rozhodnutím soudu překážka, která bránila v tom, aby v práci pokračoval.

Také Šlachta, který od policie po reorganizaci odešel, nastoupil do úřadu, který spadá pod ministerstvo financí. Šlachta zamířil na pozici náměstka Celní správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 1 hhodinou

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 1 hhodinou

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 11 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 13 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.