Lidé, kteří si prošli bezdomovectvím nebo třeba vážnou poruchou příjmu potravy, své zkušenosti vkládají do studia na vysoké škole. Pro budoucí sociální pracovníky to může být výhodou. Ostravská univerzita se snaží nastavit systém, jak znevýhodněné studenty podporovat.
Z ulice do lavice. Univerzita hledá cesty, jak vyjít vstříc znevýhodněným studentům
Emil Jíra složil přijímací zkoušky na vysokou školu. Teď začal jezdit na přednášky. Jak sám bývalý bezdomovec říká, studovat chtěl opravdu dlouho. „Asi jsem udělal spoustu chyb v otázkách, kde šlo o nějaký filozofický směr,“ přiznává nový student Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity.
Na ulici ho v minulosti dostaly dluhy a vážný úraz. Dnes je starobním důchodcem a žije na ubytovně. Studiem chce zároveň bourat předsudky. Nedělat nic považuje za špatné. Učivo mu problém nedělá, naráží ale na potíže s počítačem. Navíc jezdí jednou týdně z Prahy do Ostravy, což je pro něj nákladné.
„Já mám základní znalosti, které na toto nedostačují, mám starý počítač. Potřebuju někoho, kdo mě s tím systémem naučí pořádně dělat,“ uvědomuje si Jíra, který se snažil být vždy aktivní. Pravidelně volil a problematiku sociálního bydlení řešil na půdě sněmovny i na ministerstvech.
„To vysílá zprávu dalším lidem, skrz Emilův příklad uvidí, že mohou aspirovat i výše, že si třeba můžou udělat i bakaláře v sociální práci a jít jako profesionálové do sociální praxe,“ domnívá se odborná asistentka na zmíněné fakultě Eliška Černá.
„Jsou to třeba lidé, kteří mají zkušenost s životem v sociálně vyloučené lokalitě nebo třeba se závislostí. Ty nároky na studijní povinnosti jsou úplně stejné. Spíš se snažíme hledat způsoby, jak je podporovat,“ říká děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity Alice Gojová.
I proto se škola spojila v mezinárodním projektu s kolegy z Norska, Belgie nebo Itálie. S Emilem Jírou teď budou žádat o sociální stipendium.