Praha - Rok 2010 se do historie české politiky bezesporu zapíše jako rok velkých změn. Už v květnových volbách do Poslanecké sněmovny voliči doslova přepsali kandidátky. Politikům vzkázali, že se musí změnit. Supervolební rok nám ale nadělil i podzimní neméně důležité volby - komunální a senátní. Dnes a zítra tak již podruhé dostáváme šanci říct politikům nakolik jim důvěřujeme. Z jarních voleb vzešla středopravicová vláda pod vedením druhé nejsilnější strany ve sněmovně. Nyní můžeme ovlivnit složení jedné třetiny horní komory a určit, kdo povede obecní a městská zastupitelstva včetně pražského magistrátu. Výsledek voleb naznačí, nejen to, jak budou příští čtyři roky vypadat jednotlivé radnice, ale napoví také to, jak bude dál fungovat vláda a zda ČSSD posílí svoji opoziční roli.
Vzhůru k urnám - supervolební rok končí
Pro politické strany budou tyto volby velice důležité. Připomeňme, že ty poslední, do Poslanecké sněmovny, doslova přepsaly českou politickou mapu. To se může opakovat i nyní, neboť dnes již neplatí, že vysoká a komunální politika jsou dvě rozdílná hřiště. Složitá povolební vyjednávání na radnicích se totiž mohou přenést i do vlády a pak už bude jen otázkou času, kdy se objeví další třenice mezi lídry vládní koalice. Premiér Petr Nečas se tomu však brání: „Je výrazem politické elementární odpovědnosti klíčových představitelů vládních stran, aby se to nijak neprojevilo.“
Boj o Prahu - tradiční bašta ODS možná změní barvu
Hlavním místem bojů pro pravici je Praha, která vždy bývala baštou občanských demokratů. Nyní však vůbec není jisté, zda v hlavním městě nebude hrát prim právě TOP 09. Podle Erika Taberyho právě výsledek voleb v Praze může naznačit, jak se bude vyvíjet celostátní politika. Praha je totiž symbolická. ODS tady měla primátora posledních devatenáct let a minule neuvěřitelných 55 procent. Občanští demokraté se tak dlouho cítili téměř nedotknutelní. Jenže to se v poslední době za přispění kauz, jako byla Opencard či působení starosty Prahy 5 Milana Jančíka, mění a výsledek podobný tomu před čtyřmi lety by nyní nepředpokládal ani největší optimista.
A toto uvolněné místo by ráda zaplnila nejen nově vzniklá TOP 09. Strany také pochopily, že se starými tvářeni, které se v komunální politice pohybují léta, u voličů už neuspějí. TOP 09 přišla s překvapivým kandidátem exguvernérem Zdeňkem Tůmou, a ani ODS nechtěla zůstat pozadu a do čela postavila lékaře Bohuslava Svobodu.
ČSSD útočí na Senát - potřebuje většinu, stačí získat 12 křesel
Právě výsledek senátních voleb budou s napětím očekávat ve všech volebních štábech. Zatímco občanští demokraté se pokusí obhájit 18 křesel, sociální demokraté mohou jen získat. Neobhajují totiž žádné křeslo a silný volební výsledek - jako například ten z roku 2008, kdy získali 23 mandátů - by jim mohl zajistit většinu v horní komoře. Naopak ODS si potřebuje napravit pověst z posledních senátních voleb v roce 2008, kdy získala pouhé tři mandáty.
A ODS to nebude mít jednoduché. Od té doby, co na politické scéně soupeří o pravicové hlasy zejména s TOP 09, se potýká s odlivem voličské přízně. Zatímco ve sněmovních volbách - jak se v květnu ukázalo - může být vítězem i ten, kdo skončí druhý, neboť záleží na rozložení sil u potenciálních koaličních partnerů, u Senátu je tomu jinak. V tomto případě se totiž volební model mnohem více blíží pravidlu „kdo s koho“.
ČSSD k většině v horní komoře chybí 12 křesel. Pokud by se jim podařilo oněch 12 křesel skutečně obsadit, získali by tak možnost výrazně ovlivnit, co se v české politice v následujících letech bude dít. Podle politologa Petra Justa je výsledek jednotlivých stran při volbách do jedné třetiny Senátu důležitý například i pro budoucí volbu prezidenta.
Erik Tabery
„Tyhle senátní a komunální volby jsou nejdůležitější od roku 1989, myslím, že tady po těch dvaceti letech je cítit chuť po nějaké změně.“
Každá ze stran tedy hraje o hodně. Úspěch nebo neúspěch každé z nich bude znamenat hodně pro vývoje země v následujících čtyřech letech. A ať už letošní volby dopadnou jakkoli, pro Česko by měly ve výsledku znamenat velký posun. Všechny strany totiž slibují, že definitivně skoncují s korupcí. Teď už zbývá jen tento slib dodržet.
Kdy a jak se hlasuje
Dnes od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.
Do Senátu se volí většinovým systémem, vítěz musí v prvním kole získat více než 50 procent hlasů z volebního obvodu, jinak se o týden později jde k urnám znovu v kole druhém, kam postupují dva nejúspěšnější. Do zastupitelstev se volí podobně jako do sněmovny, nicméně existuje zde řada odlišností.
- Za prvé lze zakřížkovat jednu stranu, kterou chce mít volič na radnici, čímž dáváte hlas pouze jejím kandidátům v daném pořadí a v počtu členů voleného zastupitelstva.
- Za druhé zakřížkujete kandidáty napříč politickými stranami. Avšak je potřeba dávat pozor na počet možných křížků - kolik kandidátů je možné vybrat, je uvedeno v záhlaví hlasovacího lístku. Tak si vlastně tvoříte zastupitelstvo podle svých představ.
- Do třetice je možná i kombinace obou postupů. Křížkem je možné označit jednu volební stranu a dále v rámečku před jmény kandidátů v libovolných samostatných sloupcích ostatních volebních stran. V takovém případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany připadne hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu v záhlaví volebního lístku.
Kroužkovací revoluce podobné té na jaře nehrozí
Právě kroužkování kandidátů v komunálních volbách je podle politologa Tomáše Lebedy vůbec nejhorší systém v Česku. Je potřeba si totiž uvědomit, že i když voliči dávají hlasy jednotlivým kandidátům, tak v podstatě volí strany, za které tito kandidáti kandidují, a zvoleným osobnostem dávají jen preferenční hlasy. Při volbách do Poslanecké sněmovny stačí kandidátovi pět procent preferenčních hlasů na to, aby se ze svého místa na kandidátce pohnul nahoru. U komunálních voleb je tomu jinak. Aby byl preferenční hlas připsán právě volenému jménu, musí totiž takový kandidát v komunálních volbách nasbírat o deset procent více hlasů, než je průměr hlasů na kandidáta na volebním seznamu strany.