Vrchní státní zastupitelství v Praze znovu vyšetřuje miliardáře Pavla Tykače. Podezírá ho, že křivě vypovídal ohledně CS Fondů. Podnikatelovi advokáti se domnívají, že tím skončí stíhání za samotné vytunelování společnosti, kde o peníze přišly desítky tisíc lidí. Státní zástupci zatím další postup nechtějí komentovat. Případem se zabývali i Reportéři ČT.
Soud už před třemi lety obnovil stíhání jednoho z nejbohatších českých podnikatelů Pavla Tykače za údajné vytunelování miliardy korun z CS Fondů. V dubnu letošního roku ho pak policie navrhla obžalovat. Státní zástupce Zdeněk Matula tehdy prohlásil, že se podle něj v případu objevila nová svědectví.
Tykačovo stíhání kvůli CS fondům obnovil soud právě na základě výpovědí svědků. Většina z nich ale odmítla své výpovědi zopakovat na policii a jejich svědectví u soudu jsou teď procesně nepoužitelná.
Může být obviněn z podvodu i křivé výpovědi?
Nyní žalobci Tykače podezírají, že při jednom ze soudních výslechů lhal o svých kontaktech. Podle usnesení například odmítl, že by se v souvislosti s akciovými převody setkal s německými podnikateli, kteří se měli transakcí ve fondech také účastnit.
„Jsem přesvědčen, že to nemůže mít reálný základ. A pokud tedy byly zahájeny úkony trestního řízení pro křivou výpověď, musí být vše odloženo,“ uvedl Tykačův advokát Jan Kocina. Podnikatelovi právní zástupci se totiž shodují na tom, že Tykač nemůže být stíhaný za křivou výpověď v kauze, kde je sám obviněný. „Samozřejmě to má jedno možné vysvětlení, a to je to, že trestní stíhání ve věci podvodu v souvislosti s CS Fondy bude zastaveno s ohledem na důkazní situaci,“ dodává Kocián.
Žalobci ale zatím stíhání za podvod v CS Fondech nezastavili. V usnesení jen vyloučili kauzu křivé výpovědi k samostatnému projednání s tím, že chtějí urychlit obě řízení.
Jak to začalo
Podvod se odehrál v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly asi desetinovou tržní hodnotu. Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech. Policie v minulosti vyslovila podezření, že Tykač z ukradených peněz obdržel přes 340 milionů korun. Celkový Tykačův majetek média odhadují na 30 miliard korun.
- Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyři nepodmíněné tresty. Josefa Matoulka a Vladislava Nadě, jednatele makléřské společnosti Umana, na níž byly finance z CS Fondů převedeny, poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.
- V souvislosti s CS Fondy byli stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru (FAÚ) ministerstva financí Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ transakci nezabránil. Müllera obžaloba vinila ze zapojení do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil.
- Pokračovatel CS Fondů, investiční společnost Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, zároveň ale podalo proti rozsudku dovolání. Vloni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor mezi Akrem a státem znovu.
