Praha – Generál Eduard Vorobjov – poslední sovětský voják, který opustil území Československa. Stalo se tak 27. června 1991. Jeho odletem z kbelského letiště do Kyjeva byl završen odchod sovětské armády, která v Československu pobývala téměř 23 let. Jejich definitivní odchod začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová československá reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 tisíc sovětských vojáků domů. A právě jedním z hlavních aktérů tehdejšího dění byl generál Eduard Vorobjov, poslední velitel bývalé Střední skupiny sovětských vojsk. Do země přijel během sovětské okupace v srpnu 1968 a o dvě dekády později odjížděl jako poslední sovětský voják z Československa zpátky do své vlasti.
Vorobjov: Mnozí vojáci nemohli pochopit, proč musíme odejít
Eduard Vorobjov, pozdější poslanec Státní dumy, neměl nejmenší pochybnosti o své misi, když v roce 1968 vstoupil v hodnosti kapitána se svým plukem do Československa. Když však v roce 1989 tehdejší sovětské politické vedení oficiálně oznámilo, že události roku 1968 byly chybné a že Střední skupina vojsk se má připravit k odchodu, cítil se generál Vorobjov „jako okupant“.
„V roce 1968 jsem vstoupil do Československa jako mladý kapitán, jako nositel 'pokrokových myšlenek socialismu' a domníval jsem se, že plním úkoly, které prospějí bratrskému československému lidu. V roce 1989 jsem se ale cítil jako okupant. Sovětské politické vedení uznalo vstup vojsk do ČSSR jako chybný a neopodstatněný krok a mnozí vojáci to nemohli pochopit,“ vzpomínal Vorobjov.
12 minut
Rozhovor s Jaroslavem Šedivým
Eduard Vorobjov, jenž ve druhé polovině 90. let působil jako poslanec dolní komory ruského parlamentu, opustil v roce 1994 armádu, poté co odmítl velet ruské vojenské intervenci v Čečensku a kritizoval vojenskou kampaň zaměřenou na potlačení snahy o nezávislost této malé republiky na severním Kavkazu. Připustil, že k tomuto rozhodnutí dospěl mimo jiné i pod vlivem svého pobytu v Československu.
K událostem z roku 1989 generál uvedl, že mnozí vojáci tehdy nemohli pochopit, proč museli opustit Československo. „Nepřemýšleli o tom, že náš dočasný pobyt se stal stálým a že ať se chováme jakkoli, působíme svou přítomností nepohodlí,“ řekl. „Československo bylo jedním z nejlukrativnějších míst pro službu. Překrásná země, klidní lidé. Materiální podmínky byly výhodnější než u jiných skupin vojsk a rozhodně lepší než v SSSR. Navíc 46 procent důstojníků nemělo doma kde bydlet,“ připomněl generál.
Z rozhovoru pro agenturu APA z roku 1998
„30 let po vstupu vojsk do Československa jsem dnes přesvědčen, že tato akce nebyla nutná. Domnívám se, že sovětské politické vedení se mělo v roce 1968 zásadněji vyrovnat s 'pražským jarem'. Vzhledem k tomu, že (pražské jaro) neodporovalo zájmům lidu a odpovídalo demokratickým hodnotám, měli se Češi a Slováci nechat jít vlastní cestou. Vstup vojsk poškodil autoritu SSSR a otřásl důvěrou velké části československého obyvatelstva v nás.“
Odchod sovětských vojsk z Milovic