Poslanec Radek Vondráček je v politice teprve od roku 2013. Ke kandidatuře za ANO se tehdy podle svých slov rozhodl hlavně proto, že už nechtěl jen v soukromí nadávat na poměry. Od té doby jeho politická kariéra strmě stoupá. Ve Zlínském kraji dvakrát vedl kandidátku a vždy uspěl. Z postu místopředsedy sněmovny navíc nyní povýšil na šéfa dolní komory. Stal se tak jedním z nejvyšších ústavních činitelů v zemi.
Vondráčka lákali do politiky Zelení i TOP 09. Přesvědčilo ho až hnutí ANO
Třiačtyřicetiletý Vondráček byl ještě před čtyřmi lety známý „jen“ jako kroměřížský advokát. Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (v roce 1998) pracoval nejprve tři roky v Kroměříži jako koncipient, v roce 2003 se stal samostatným advokátem a nyní je partnerem v kanceláři Vondráček & Opatrný.
Do aktivní politiky se poprvé zapojil až v roce 2013, kdy se stal neplánovaně volebním lídrem ANO ve Zlínském kraji. Kandidátka se tehdy tvořila na poslední chvíli. Původně měl být krajským lídrem bývalý sportovní komentátor Václav Tittelbach, který ale ze zdravotních důvodů odstoupil.
Do politiky ve čtyřiceti
Od října 2013 je tedy poslancem a od ledna 2017 byl i místopředsedou sněmovny. Ve funkci tehdy vystřídal svou stranickou kolegyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou, která na post rezignovala, když byla zvolena středočeskou hejtmankou.
Do politiky ale mohl vstoupit už mnohem dříve, a to na komunální úrovni. V Kroměříži ho jako úspěšného advokáta přesvědčovalo dokonce hned několik stran včetně TOP 09 nebo Zelených. Rozhodl se však, že dříve než ve čtyřiceti letech do veřejného dění nezasáhne.
„Něco se ve mně hnulo“
A proč se nakonec rozhodl do politiky vstoupit? „Už jsem nechtěl jen přihlížet a v soukromí nadávat na poměry. Jsem přesvědčen, že spousta lidí cítí, že je třeba provést zásadní změny a že tyto změny už visí ve vzduchu. Kandiduji za hnutí, protože se ve mně cosi hnulo,“ uvedl v září 2013 v rozhovoru pro týdeník 5plus2, který v té době patřil Agrofertu Andreje Babiše.
obrázek
S předsedou ANO Andrejem Babišem sdílel Vondráček názor, že stát by se měl spravovat jako firma. Mladé frontě DNES tehdy také řekl, že osoba Babiše je pro něj zárukou, že ANO není projekt na dobu určitou, jako byly Věci veřejné. Ani hnutí ovšem nekývl napoprvé. Nejprve byl pouze jeho sympatizantem. Členem ANO se stal až v roce 2014.
V dolní komoře Vondráček nezahálel. Podle statistiky, kterou vede sněmovna, se zúčastnil 82 procent hlasování. Zlom v jeho politické kariéře přišel letos v lednu, když usedl do místopředsednického křesla sněmovny. Jen o měsíc později už byl i členem předsednictva hnutí a postupně se stal jedním z nejvýraznějších politiků ANO.
Podle politologa z Fakulty sociálních věd UK Kamila Švece dokázal Babiše přesvědčit, že se na něj může spolehnout. Svoji loajalitu k vedení ANO projevil zejména během letošních letních měsíců.
Loajální člen hnutí ANO
„Prvním případem byla sněmovní schůze o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Ve svých vyjádřeních jasně odkazoval k tomu, že bude hlasovat proti vydání obou zmíněných. Druhým případem pak bylo jednání vyšetřovací komise k únikům z policejních spisů. I v tomto případu vystupoval vstřícně ke svému stranickému předsedovi, zejména v případě kauzy nahrávek novináře Přibila,“ uvedl Švec.
Jako člen vyšetřovací komise na sebe navíc Vondráček upoutal pozornost i tím, že předsedu komise Martina Plíška (TOP 09) v srpnu obvinil, že z jednání vynáší neveřejné informace. Vyzval ho proto, aby z funkce odstoupil. Tvrdil, že Plíšek novinářům mimo jiné prozradil, z čeho policie viní Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka.
Spory ve vyšetřovací komisi
Plíšek se ale proti nařčením ohradil a oponoval slovy, že Vondráček byl od počátku odpůrcem zřízení komise a jen se snaží odvádět pozornost od problémů ANO: „Tady se nabízí pořekadlo o potrefené huse. Kolega Vondráček je představitelem hnutí ANO, jehož dva nejvýznamnější představitelé teď mají nějaký problém a on se snaží problém a nesmyslná obvinění házet na někoho jiného.“
A problémy ANO skutečně mělo. Ve sněmovně v tu dobu probíhalo výše zmíněné bouřlivé projednávání žádosti policie o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Vondráček byl jedním z aktérů slovních přestřelek u řečnického pultíku. Žádost policie zpochybňoval a její kvalitu označil z právního hlediska za „mizernou“.
Prosazoval se i při projednávání zákona o střetu zájmů mnohými označovaným jako lex Babiš. Novelu považoval za protiústavní a spolu s dalšími poslanci ANO napadl tři její paragrafy u Ústavního soudu. Vadilo mu mimo jiné to, že někteří lidé mohou něco vlastnit a jiní ne, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Radek Vondráček
Ve sněmovně v souvislosti s novelou poukazoval také na to, že politické strany na rozdíl od předsedů stran mohou například vydávat stranické noviny. „Přitom jsou to politické strany, které primárně usilují o podíl na moci a generují veřejné funkcionáře. Strana může vlastnit média, ale její předseda, který bude veřejný funkcionář, už ne,“ hájil tehdy Babiše.
I díky své loajalitě k předsedovi se zřejmě stal současným kandidátem hnutí ANO na předsedu sněmovny. „Jeho kvality ale nespočívají jen v loajalitě. Jako místopředseda sněmovny si vedl mnohem lépe než jeho stranická předchůdkyně Jermanová. Ta se ve vedení schůze ztrácela, Vondráček v kontrastu s ní působil mnohem více profesionálně,“ poznamenal politolog.
Místostarosta v Kroměříži
Ani působení ve sněmovně Vondráčka neomezilo v angažmá v komunální politice. Po prvním úspěchu ve volbách do sněmovny se totiž rozhodl i pro kandidaturu na radnici. V roce 2014 byl zvolen do zastupitelstva Kroměříže a dva roky zastával i post místostarosty, na který rezignoval v lednu 2017 po svém zvolení místopředsedou sněmovny.
Z Vondráčka se tak během pár let stal i jeden z nejvýznamnějších politiků regionu a Kroměříži se jeho kontakty ve vysoké politice hodily. Vedení radnice roky lobbovalo za zrušení zpoplatnění kroměřížského obchvatu. Ve věci se vedle starosty Jaroslava Němce (ANO) začal angažovat i Vondráček a ministerstvo dopravy nakonec loni na podzim prosby vyslyšelo. Svou roli mohlo sehrát i to, že všichni včetně ministra Dana Ťoka byli z hnutí ANO.
Masokombinát Kmotr
Na Vondráčkovo propojení sněmovní, stranické a komunální politiky média upozornila ještě v dalším případě. Deník Referendum se věnoval stížnostem některých kroměřížských občanů na zápach vycházející z tamních firem spadajících pod Agrofert. Jedna ze společností v té době usilovala o rozšíření výroby a město v souvislosti s peticí některých místních zadalo vypracování posudku EIA ohledně vlivu na životní prostředí.
Po pěti dnech však radnice pod vedením Němce a Vondráčka žádost stáhla. Odpovědnost svalilo vedení města na vedoucí odboru životního prostředí Boženu Ševčíkovou. Ta tehdy podle deníku na přímý dotaz občanů odpověděla, že na zastavení EIA „byly tlaky“. Společnosti z Agrofertu se však proti článku v Deníku Referendum ohradily a informace označily za vytržené z kontextu.
Do kraje jen jako náhradník
Vondráček se úspěch v komunálních a sněmovních volbách rozhodl zopakovat i na krajské úrovni. Loni kandidoval do zastupitelstva Zlínského kraje z desátého místa. Skončil ale až jako druhý náhradník.
Vondráček je ženatý a má dvě děti. Tvrdí o sobě, že je zarputilý sportovec – hraje volejbal, badminton, tenis nebo kuželky a rád jezdí na motorce: „Miluji i hudbu. Zpívám a hraji na nejrůznější kytary.“