Bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) v úterý uvedl, že o sledování tehdejší manželky bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) Radky Nečasové nevěděl. Soud pokračoval v projednávání kauzy údajného zneužití Vojenského zpravodajství, v které čelí obžalobě bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová (dříve Nagyová).
Vondra: S kontrasledováním Nečasové jsem Vojenskému zpravodajství souhlas dávat nemusel
Vondra: S kontrasledováním Radky Nečasové jsem souhlas dávat nemusel (zdroj: ČT24)
Tehdejší premiér se Vondrovi údajně nezmínil o žádném nebezpečí, které by Nečasově rodině mělo hrozit. Sám Vondra byl podle svých slov v době, kdy byl ministrem, také vystaven velkým tlakům a měl pocit, že ho někdo sledoval. V takovém případě by rozuměl tomu, kdyby šlo v případě Nečasovy rodiny o kontrasledování.
„Sám jsem byl mnohokrát svědkem toho, že jsem měl pocit, že jsem sledovaný. Bylo to v době, kdy se rozhodovaly citlivé věci. Je samozřejmě na místě se o takovou věc podělit s tím, kdo má toto zjišťování v popisu práce. A nemusí to vědět celá vláda,“ řekl Vondra.
Státní zástupci staví obžalobu právě na tom, že Vondra se sledováním Radky Nečasové Vojenským zpravodajstvím nedal souhlas a Jana Nečasová nechala premiérovu manželku sledovat z osobních důvodů. Vondra ale řekl, že v případě kontrasledování souhlas dávat nemusel.
„Já myslím, že ministr nemusí vědět všechno. Sám jsem ze zákona schvaloval například nasazení odposlechů. To je logické, zejména když se jedná o citlivé diplomatické záležitosti, tam to ministr vědět má. Jinak nemá vědět detaily o práci Vojenského zpravodajství a nemá do práce zpravodajství zasahovat. To je politizace a to je špatně,“ prohlásil Vondra poté, co bez přítomnosti veřejnosti vypovídal u soudu.
Obžalovaná Nečasová se ale už dříve hájila tím, že nešlo o sledování, ale ochranu před možným nebezpečím kolem premiérovy rodiny. Také zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek se hájí tím, že Radku Nečasovou nesledovali. Prováděli prý takzvané kontrasledování kvůli obavám z toho, že rodině předsedy vlády hrozilo nebezpečí.
Bývalý premiér Nečas u soudu v polovině září uvedl, že ke sledování své tehdejší manželky dal podnět on sám. Chtěl, aby vojenská rozvědka prověřila možná rizika kolem jeho rodiny.
V kauze Nagyové vypovídal plukovník, který zprostředkoval Pohůnkovi kontakt na detektivy (zdroj: ČT24)
Dopoledne u soudu vypovídal rovněž bývalý plukovník Vojenského zpravodajství Bohuslav Zajíček. Právě on měl zprostředkovat kontakt a kompromitující materiály mezi Pohůnkem a soukromými detektivy, kteří měli sledovat dva bývalé zaměstnance Úřadu vlády. V úterý Zajíček řekl, že nevěděl nic víc o zadání, ale věděl od Pohůnka, že jde o sledování, o kterém mluví i státní zástupci.
„Svědek jednoznačne podpořil verzi obžaloby, že existovalo konkrétní zadání z okolí předsedy vlády ke sledování určitých osob,“ kvitoval Zajíčkovu výpověď státní zástupce Rostislav Bajger.
O den dříve měl u soudu vypovídat rovněž bývalý ředitel Úřadu vlády Lubomír Poul. Odmítl ale hovořit z obavy, že by si tím mohl přivodit trestní stíhání.
Případ zneužití Vojenského zpravodajství dostala nová soudkyně
Obvodní soud pro Prahu 1, který v případě rozhoduje, v minulosti Nečasovou a zpravodajce Pohůnka, Páleníka a Kovandu zprostil obžaloby, krajský soud ale jeho verdikt zrušil. Mimo jiné měl pochybnosti právě o expremiérově výpovědi. Uvedl, že při jejím hodnocení se musí vzít v potaz jeho vztah k obžalované Janě Nečasové.
Protože městský soud také nařídil výměnu soudkyně – kvůli tomu se celé řízení včetně výslechů opakuje – dostala se již kauza Vojenského zpravodajství i k Ústavnímu soudu. Ten nevyhověl stížnosti obžalovaných proti výměně, zato upozornil na změny v Nečasových výpovědích.
Případ tak dostala na starost nová soudkyně Pavla Hájková poté, co se její předchůdkyně – šestašedesátiletá Helena Králová neshodla s pražským městským soudem. Králová aktéry případu opakovaně zprostila viny, posléze zpochybnil městský soud její nestrannost, vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a věc jí odebral. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na ni podal kárnou žalobu.
Odvolací senát zbavil Královou i případu bývalých manažerů Čepra Tomáše Kadlece a Alexandra Houšky. Soudkyně dvojici osvobodila třikrát. Městský soud mimo jiné konstatoval, že senát Králové „zcela ignoroval“ právní názor Nejvyššího soudu.