Čeští vojáci z předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí a z leteckého poradního týmu v Iráku převzali ocenění za působení v zahraničních misích. Poradní tým, který pomáhal iráckým kolegům, tím po třech letech ukončil činnost. Čestné odznaky na Vítkově dostalo i několik vojákyň. V armádě dnes slouží zhruba třináct procent žen.
„Máme pilotky jak stíhacích letounů, tak vrtulníků. Máme palubní střelkyni, máme velitelku odpalovacích zařízení u protiletadlovců,“ říká brigádní generálka a poradkyně náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro personalisty Lenka Šmerdová.
V zahraničních operacích a pozorovatelských misích je letos zatím nasazena zhruba stovka žen, z celkového počtu vojáků to činí 4,5 procenta. Celkem je pak vojákyň z povolání v Česku více než tři tisíce, tedy necelých 13 procent.
Před pár týdny se z mise vrátily nadrotmistryně Markéta Horčičková a praporčice Daniela Podroužková. Od února do června sloužily na základně Balád v Iráku. Pro Markétu Horčičkovou to byla ve třiapadesáti letech první mise. „Práci, kterou dělám normálně na základně, jsem si chtěla vyzkoušet i v jiných podmínkách,“ vysvětluje.
Službu s ní prožívala i její rodina. „Strach byl hlavně na začátku. Potom, když jsem zjistil, že situace není tak vážná, jak se ukazuje, už trochu pominul,“ říká její syn Ivo Malaga.
Daniela Podroužková z Vojenské policie měla v Iráku na starosti ochranu vojáků. „Z českého kempu bez našeho doprovodu nesměli nikam,“ popisuje svou práci. Na zahraniční misi byla už po čtvrté, předtím sloužila v Kosovu nebo Afghánistánu. „První mise byly horší, protože děti byly malé, třeba kluk mi začal chodit na východním Slovensku do první třídy, když jsem odlétala do Kosova,“ vzpomíná.
Mise pomohla Iráku v boji proti terorismu, uvedl generál Opata
Čeští vojáci a vojákyně z předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí a z leteckého poradního týmu v Iráku převzali ocenění v pátek na pražském Vítkově. Jednotka z Iráku byla jako poslední nasazená v letecké poradní misi, která po třech letech končí. Náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata prohlásil, že mise byla úspěšná a pomohla Iráku v boji proti teroristickému uskupení Islámský stát.
Český letecký poradní tým pomáhal iráckým letcům a pozemnímu personálu se zvládnutím letounů L-159, do Česka se vrátil na konci června. „Připravovali jsme je, aby byli soběstační k dalšímu sebevyškolování v dovednostech pro možnost obsluhování letounů L-159,“ řekl České televizi velitel jednotky major Miroslav Beran.
Spolupráci s iráckými vzdušnými silami hodnotí kladně a podle něj i Iráčané dobře vnímají nasazení českých vojáků. „Myslím si, že irácká strana hodnotí naše působení velmi kladně. Už z minula je Česká republika brána v Iráku velmi pozitivně, spousta jak vojáků, tak civilistů studovala v českých zemích, spousta Iráčanů umí český jazyk,“ upozornil.
Beran připomněl, že Česko bude iráckým letcům pomáhat i nadále, ale jiným způsobem. „Následná forma bude v tom, že česká strana poskytne iráckým pilotům full mission simulátor a taktický simulátor a následně tam vycestuje výcviková jednotka ALCA, která bude dohlížet na nastavené standardy a dodržování předpisů a ujednání tak, aby bylo možno letouny obsluhovat,“ vysvětlil.
Velitel české jednotky v Lotyšsku nadporučík David Trnečka uvedl, že působení v předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí se liší od jiných misí, na které vojáci odjíždějí. „Naším úkolem bylo provádět společný výcvik s dalšími devíti národy. Náš úkol byl primárně provádět palebnou podporu mechanizovaným jednotkám. Obrovská výhoda bylo reálné prostředí výcviku,“ uvedl k tomu.
Zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Verner řekl, že armáda hodnotí nasazení vojáků v zahraničních misích kladně. „Snažíme se, aby všichni vojáci měli stejnou příležitost se účastnit misí. V každém případě to vojáka obohatí. My na druhou stranu zjistíme, jestli ten člověk snáší větší zátěž, odloučení od domova. Pro spoustu vojáků je to i možnost se zdokonalit v jazyce,“ řekl. Česká armáda má podle něj u partnerů v NATO dobré jméno.
