K čemu je lidský mozek? Jak se má používat a jak se dá zneužít? Co o něm víme a kolik toho ještě nevíme? O vývoji mozku, vlivu na něj i umělé inteligenci hovořili v pořadu Fokus Václava Moravce astronom Jiří Grygar, kognitivní vědkyně Marie Postma, dětský neurolog Vladimír Komárek, neurovědkyně Tereza Nekovářová, filozofka Dita Malečková a anatom David Kachlík.
Vnímání odpovídá realitě jen málo. Omylná je i umělá inteligence, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce
Fokus Václava Moravce: Mozek (zdroj: ČT24)
„Lidský mozek je takový klíč k tématům, která jsou pro každého z nás poměrně zásadní,“ řekla Postma. To, co lidé vnímají, podle ní odpovídá realitě jen velmi málo. „Náš mozek funguje velice prediktivně. Pokud v našem okolí jsou nějaké informace, které mu narušují to, co předvídá, že se stane, to, co předvídá, že vnímáme, tak se tím příliš zabývat nebude,“ dodala.
Kachlík zmínil anatomické zajímavosti mozku. „Kdybyste ho rozřízli pouhým nožem, vidíte jen bílou a šedou hmotu a tečky po cévách. Ale když se podíváte ještě hlouběji – pomocí mikroskopu, proniknete do neuvěřitelného světa buněk, které mají výběžky – ty jsou navzájem propojeny. Jak tento systém funguje, nám stále ještě trochu zůstává záhadou,“ podotkl.
Normální funkci mozku mohou podle Komárka narušovat fobie. „A tím do určité míry mohou mozek devastovat. Nikoliv ve smyslu, že by ničily některé neurony. Ale mozkové sítě, které jsou nesmírně významné pro jiné funkce, jsou trochu ochromeny tím, že mozek se de facto soustředí na řešení fobií,“ vysvětlil. Dodal, že s predispozicí k fobiím se člověk rodí. Genetika podle něj přispívá také k rychlejšímu stárnutí mozku.
Nekovářová upozornila, že biologická dispozice a kvalita mozkových sítí v kontextu stárnutí je jednou stranou mince. „Na druhou stranu je tam také vliv kognitivního tréninku – zkušeností, které máme, znalostí, které shromažďujeme,“ podotkla. Tento získaný fond se může podle ní stále rozrůstat. „Není limitován věkem. Naopak – čím více času našeho života uplyne, tím více času na učení máme,“ sdělila.
Přínosy a omylnost umělé inteligence
Hosté debatovali také o umělé inteligenci. Grygar se s tímto pojmem ve vědě setkal před pěti lety. „Bylo to proto, že se umělá inteligence vlámala do astronomie,“ vzpomínal. Podle něj je důležité mít ke zkoumání vesmíru efektivní metody. „Právě umělá inteligence nám teď velice pomáhá,“ ocenil. Jako příklad uvedl, že dokáže hledat planety cizích sluncí. „Musíte té umělé inteligenci dát nějakou trénovací množinu – to jsou ty, které jsme objevili klasickým způsobem. Ona se to naučí a pak nás strašlivou rychlostí překoná,“ popsal.
Malečková podotkla, že v jistém smyslu je umělá inteligence stejně omylná jako lidé. „Protože neuronové sítě, které se dnes používají, jsou naučeny na velkém objemu dat. A ta data jsou od lidí,“ upozornila. Doplnila, že v tomto kontextu se v současnosti často skloňuje pojem kognitivní zkreslení. „Protože ona (umělá inteligence) se z těch dat naučí i lidské chyby,“ sdělila. Tyto chyby jsou ale podle ní v případě expertíz redukovány a pomocí zpětné vazby od výzkumníků lze ty zbylé eliminovat.