Vláda schválila Navrátila do čela nového úřadu pro kybernetickou bezpečnost

Ředitelem nově vznikajícího Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bude Dušan Navrátil. Jeho jmenování schválila vláda. Někdejší šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) už zastával v rámci kybernetické oblasti post vládního zmocněnce a vznik nového úřadu připravoval. Úřad legislativně vznikne k 1. srpnu vyčleněním z NBÚ, bude se zabývat mimo jiné ochranou utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) potvrdil, že Navrátila do čela úřadu navrhne, když jeho jméno podpořil před 14 dny sněmovní výbor pro bezpečnost. Poslanci následně rovněž podpořili záměr, aby měl úřad vlastní rozpočtovou kapitolu. Letos by měly jeho výdaje činit zhruba 214 milionů korun. Návrh předpokládá, že získá 183 milionů korun z rozpočtu NBÚ a dalších 31 milionů z nespotřebovaných výdajů.

Navrátil opustil v únoru po deseti letech místo ředitele NBÚ a byl jmenován vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost. V čele NBÚ ho nahradil bývalý šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang. Také Navrátil před příchodem do NBÚ působil v BIS, kde byl náměstkem ředitele pro analytiku. V letech 1996 až 1998 byl poslancem za ODA.

Úřad bude sídlit v Brně

Z dosavadních agend NBÚ bude nový úřad řešit kybernetickou bezpečnost, část problematiky ochrany utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, kryptografickou ochranu či neveřejné služby v rámci družicového systému Galileo.

Kybernetický úřad bude sídlit v Brně. Loni v listopadu vláda rozhodla, že úřad vytvoří v Černých Polích z části původních kasáren novou budovu centra kybernetické bezpečnosti s kapacitou až 400 pracovníků. Výstavba by se měla uskutečnit v letech 2018 až 2023.

Dušan Navrátil vystudoval stavební fakultu na Vysokém učení technickém v Brně. Nejprve pracoval jako výzkumný pracovník v Projektovém a vývojovém ústavu cihlářské výroby a keramické prefabrikace. Po revoluci podnikal a mezi lety 1996 a 1998 zasedal v Poslanecké sněmovně za ODA. Byl členem výboru pro obranu a bezpečnost a pracoval jako předseda komise pro kontrolu Vojenského obranného zpravodajství. Podílel se mimo jiné na vzniku zákona o ochraně utajovaných skutečností.

Od roku 1998 pracoval na Národním bezpečnostním úřadě (NBÚ) jako náměstek, v roce 2006 se stal ředitelem NBÚ. Zasadil se o rozvoj činnosti úřadu právě v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vzhledem ke zbytnění této agendy v důsledku technologického pokroku vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodla, že vznikne nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který se od NBÚ odštěpí. Navrátilovým úkolem bylo vznik nového úřadu, jenž má Českou republiku chránit před hackerskými útoky, připravit a následně se stát jeho prvním ředitelem.

Dušan Navrátil
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...