Praha – Kabinet Bohuslava Sobotky odmítá zpětně doplácet soudcovské platy a bude hledat cestu, jak celý případ dostat k Ústavnímu soudu. Vyplynulo to z dnešního jednání premiéra Bohuslava Sobotky s dotčenými ministry. Spor o platy v justici otevřel loňský verdikt Nejvyššího soudu, který rozhodl, že stát od roku 2002 vypočítával ústavním činitelům platy z nižšího základu, než měl. Náklady se odhadují na 1,7 miliardy.
Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu, který se platy soudců zabýval. „Domníváme se, že podle rozhodnutí Ústavního soudu není nárok na zpětnou výplatu prostředků,“ poznamenal Sobotka. „Budeme hledat takové řešení, které bude odpovědné a bude šetrné vůči státnímu rozpočtu, čili musíme poměřovat všechna rizika, která tady v této chvíli existují pro veřejné rozpočty, a zvolit takovou cestu, která z pohledu státu bude právně a také ekonomicky nejbezpečnější,“ poznamenal premiér.
Podle ministryně Heleny Válkové (ANO) je důležité, aby dopad na daňové poplatníky byl co nejmenší, ale aby byl zároveň respektován princip právního státu. Podle ministryně mohou podat ústavní stížnost pouze účastníci sporu, který současnou debatu rozpoutal. Těmi jsou soudkyně, která žalobu k Nejvyššímu soudu podala, a předseda Okresního soudu Brno-venkov, proti kterému žaloba směřovala.
O problému bude ve středu jednat vláda a následně i koaliční rada s účastí ministryně práce a ministryně spravedlnosti.
Soudci by mohli žádat doplatky i čtyři roky zpětně
Vysvětlení celého sporu dávají údaje Českého statistického úřadu. Ten pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo práce a sociálních věcí údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
Jak zjistila ČT, podle analýzy ministerstva spravedlnosti by mohli někteří soudci žádat doplatky platů i čtyři roky zpětně; dosud se přitom mluvilo o letech třech jako hranici promlčení lhůty. Ministerstvo spravedlnosti, které dlužnou částu vyčísluje, odhaduje náklady na 1,7 miliardy korun. Většina z této sumy by šla právě soudcům. V případě (zmiňovaného čtvrtého) roku 2011 doplatky dosahují čtyřiadvaceti milionů. V letech dalších, včetně letoška, by to byly vyšší částky a celková suma tvoří více než 1,2 miliardy. Dorovnání platů státních zástupců by státní kasu přišlo na víc než 400 milionů.
Podle ministerstva financí jde ale o částku ještě vyšší. Jak v Událostech, komentářích uvedl první náměstek Lukáš Wagenknecht, náklady by se mohly dostat až na tři miliardy korun – 2,5 miliardy za uplynulé tři roky a půl miliardy korun. „Samozřejmě neříkáme, že ty peníze jen tak najdeme. Prostor pro úhradu těchto prostředků je v rezervách jednotlivých rezortů nebo ve vládní rozpočtové rezervě,“ prohlásil.
Rychetský: Být politik, nic nedoplácím
Podle představitelů české justice představuje zpětné doplacení platů jen napravení chyby, jíž se stát dopustil. Už během dne ale bylo zřejmé, že mezi politiky sílí tlak, aby stát doplatky nevyplácel.
„Pokládám stále za neuvěřitelné, že bychom měli vyplatit soudcům zpětně za tři roky částku kolem 1,7 miliardy korun,“ prohlásil ještě před jednáním se svými vládními kolegy předseda kabientu Bohuslav Sobotka - a vzácně se tak shodl s názorem opozice. „Považoval za absurdní a víceméně i neobhajitelné před občany, aby se vláda rozhodla vyplácet zpětně všechny finanční prostředky,“ konstatoval šéf ODS Petr Fiala. Sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský navíc prohlásil, že kdyby se rozhodoval politicky, platy by nevyplácel.
