Poslanecký návrh, podle kterého by obce dostaly peněžitou náhradu za svůj historický majetek ve vojenských újezdech, vláda odmítla. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu. Autoři předlohy poukazují na to, že stát na obce majetek nemohl v minulosti ze zákona převést. Kabinet ale měl podle podkladů pro zasedání uvést, že zákon nebyl sepsán jako restituční a vztahoval se jen na vymezenou část majetku. O předloze tak rozhodnou poslanci.
„Nemovitosti ve vojenských újezdech pak navíc byly podle zvláštního zákona od vzniku vojenských újezdů výhradním majetkem státu,“ stálo v podkladech. Vládní legislativci proto označili poslaneckou novelu za nesystémovou.
Upozornili také na to, že přechod konkrétního majetku ze státu na obce podléhal schválení kabinetem. „Zakládat nyní nárok na náhradní formu plnění, a to za plnění, na něž zákonný nárok nebyl, se proto jeví jako neadekvátní,“ napsali právníci.
Skupina poslanců chce, aby ministerstvo obrany vyplácelo náhrady za historický majetek obcí ve vojenských újezdech v souvislosti s nedávným zmenšením některých z nich a se zrušením vojenského prostoru v Brdech. Novela o převodu některých věcí ze státu na obce by měla podle předkladatelů z řad ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a SPD napravit existující nerovnost.
„Návrh zákona napravuje nerovnost, kdy podle zákona nemohlo přejít na obce vlastnictví nemovitých věcí, které se nacházely na v té době existujících vojenských újezdech, přitom v současné době se již na území vojenského újezdu v důsledku jeho zrušení či zmenšení nenachází,“ stojí v návrhu.
- Od 1. ledna 2016 zcela zanikl Vojenský újezd Brdy, nahradila ho Chráněná krajinná oblast Brdy.
- Ministerstvo obrany uvolnilo 42 000 ze 129 600 hektarů výcvikových území. Újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá zeštíhlily. Nejvíce, o čtvrtinu, se zmenšila Libavá, nejméně Březina.
Hodnotu majetku odhadují autoři předlohy řádově na stamiliony korun. „Obdobně byly poskytnuty odpovídající peněžní náhrady subjektům, kterým nemohl být vydán některý majetek podle restitučních předpisů,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě.
Návrh předpokládá vyplacení náhrad do tří let
Obce by musely požádat ministerstvo o náhradu ve lhůtě půldruhého roku od účinnosti zákona, jinak by nárok zanikl. Ministerstvo by ji muselo vyplatit do tří let od podání žádosti.
Podle vládních právníků ale není jasné, zda by obrana musela přijmout výzvy obcí bez jakýchkoliv výhrad. Není také podle nich zřejmé, zda by samotné podání žádosti nárok na peněžitou náhradu založilo.
O předloze rozhodnou zákonodárci. Autoři navrhují, aby ji pak sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Je ale otázkou, zda ji zákonodárci stihnou projednat do konce volebního období.
