Praha – Ve funkcích jsou teprve čtyři dny, o důvěru budou sněmovnu žádat až za tři týdny, už nyní ale mnozí ministři neváhají měnit nejbližší týmy ve svých resortech. Například některé náměstky stihlo odvolat a nově obsadit už devět ministrů ze čtrnácti. Změny na ministerstvech se po příchodu nové vlády daly očekávat. Politici ale připomínají, že vláda se pustila do proměn ministerstev, aniž by od poslanců dostala důvěru.
Například ministr financí Jan Fischer přijal nominaci od premiéra Jiřího Rusnoka jako poslední, stihl už ale odvolat dva náměstky - Tomáše Zídka a Zdeňka Zajíčka. Podle Fischera jde o změny v minimálním rozsahu – další prý bude posuzovat podle výkonu každého zaměstnance. Od předchozího ministra Miroslava Kalouska si vysloužil kritiku za jmenování Evy Anderové do oblasti dohledu nad hazardem. Ministr Fischer dal přednost úřednici, která mu pomáhala v prezidentských volbách. „Myslím si, že to nestojí ani za komentář,“ prohlásil Kalousek.
Vrátí se spolupráce Fischer-Slamečka?
O případném angažmá na Fischerově ministerstvu přitom během čtvrtka jednal i někdejší šéf dopravy Gustav Slamečka. „Byl to můj ministr dopravy, je to výborný analytik, pokud bude mít zájem o spolupráci a dohodneme se, proč bych to neudělal,“ zmínil Fischer.
Jan Fischer, ministr financí: „Já jsem sáhl k výměně v opravdu minimálním rozsahu, o těch dalších změnách bude rozhodovat určitě výkon.“
Miroslav Kalousek (TOP 09):„Za posledních dvacet let žádná slušná vláda nedělala zásadní personální změny do té doby, než získala důvěru.“
Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Je to nesrozumitelné, netransparentní a jenom na tom vidíme to, že je tady hlad po postech, vyměňovat lidi, obsazovat funkce.“
Například Radomír Daňhel z ministerstva spravedlnosti nebo Jaroslav Hruška z vnitra odešli z pozic náměstků sami dobrovolně. Dalšího náměstka Pavla Koláře ale ministr vnitra Martin Pecina rovnou odvolal. Naopak z ministerstva průmyslu a obchodu zatím zřejmě nikdo z náměstků ani dalších úředníků nuceně odcházet nebude. Ministr průmyslu Jiří Cienciala totiž žádné personální změny nechystá. „Já mám to štěstí, že toto ministerstvo myslím bylo a je dobře spravováno. A teď jde jenom o kontinuitu,“ řekl Cienciala.
Nyní se začíná také spekulovat, že ministr dopravy Zdeněk Žák má v plánu odvolat šéfa Českých drah Petra Žaludu. Do firmy proto ministr poslal kontrolu. Podle jeho slov mu prý nejde o skalp ředitele, ale chce posoudit, jak firma hospodaří.
Když do úřadu před čtyřmi lety nastoupili ministři Fischerovy vlády, první náměstek padl už po třech dnech. Na rozdíl od současné vlády Jiřího Rusnoka ale měl Fischerův kabinet od začátku zajištěnou důvěru ve sněmovně.
Štiřín ani Lobkovický palác Rusnokova vláda neprodá
Ministerstvo zahraničí pod vedením Jana Kohouta už také stihlo vyměnit nekteré klíčové osoby z dob Karla Schwarzenberga. Do některých klíčových rozhodnutí ale nechce zasahovat. Nehodlá napříkad prodat středočeský zámek Štiřín ani Lobkovický palác v Praze. Dlouho diskutovaný odprodej obou objektů chtěla provést předchozí vláda a mimo jiné tím pomoci rozpočtu, v obou případech ale privatizaci zabránily dohody o ceně. Částka za štiřínský zámek je podle mnohých výrazně podhodnocena a netransparentní. Nákup pražského paláce německou vládou taktéž provázejí odlišné představy o ceně.
„Ano, oba případy jsou v tuto chvíli pozastaveny,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová. O prodeji lukrativní nemovitosti ve Štiříně na Benešovsku se začalo uvažovat kvůli úsporným opatřením, v roce 2009 tuto myšlenku ministerstvo opustilo a na konci loňského roku o prodeji znovu rozhodlo. Účetní cena zámku je 329 milionů, reálně by prý ale za něj podle úvah kabinetu mohlo být možné utržit i více než miliardu korun.
Možný prodej se ale nezamlouvá poslancům z kontrolního výboru. V březnu minulého roku navíc Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na porušení zákona. Pracovníci zámku prý uzavřeli v rozporu se zákonem leasingovou smlouvu na auto, čímž zámek neoprávněně čerpal přes 350 tisíc korun ze státního rozpočtu. Porušil tím podle NKÚ rozpočtovou kázeň. Štiřín také například rovněž v rozporu s rozpočtovými pravidly čerpal peníze z rezervního fondu.
Trnem v oku ministerstva byl dlouhou dobu ředitel zámku Václav Hrubý, který s podmínkami prodeje zámku nesouhlasil. Podmínkou transakce je přitom právě souhlas ředitele. Hrubý považoval úředně vyčíslenou cenu 329 milionů za výrazně podhodnocenou. Na začátku května byl ministrem zahraničí Schwarzenbergem odvolán. Jako důvod resort uvedl dlouhodobou nespokojenost s hospodařením areálu.
České televizi se již dříve podařilo natočit jednoho z klíčových úředníků ministerstva zahraničí Tomáše Kryla, jak osobně provází zámkem zástupce francouzské sítě hotelů. A to vše navzdory tomu, že dosud nebylo vypsáno výběrové řízení, ba dokonce ještě nikdo prodej zámku neschválil. Vrchní ředitel logistiky ministerstva zahraničí Tomáš Kryl na záběrech skrytou kamerou oznamuje francouzským zájemcům, že ministerstvo zahraničí nemá v úmyslu dále zámek využívat.
Možný prodej se ale nezamlouvá poslancům z kontrolního výboru. V březnu minulého roku navíc Nejvyšší kontrolní úřad upozornilo na porušení zákona. Pracovníci zámku prý uzavřeli v rozporu se zákonem leasingovou smlouvu na auto, čímž zámek neoprávněně čerpal přes 350 tisíc korun ze státního rozpočtu. Porušil tím podle NKÚ rozpočtovou kázeň. Štiřín také například rovněž v rozporu s rozpočtovými pravidly čerpal peníze z rezervního fondu.
Areál tvoří barokní zámek s několika rybníky, zámecký park v anglickém stylu a několik kongresových sálů. Komplex vybudovaný pro náročnou klientelu slouží také jako hotel, sportoviště a místo pořádání kulturních akcí. Kromě jiných jej občas využívala česká fotbalová reprezentace.
Další velmi sledovanou nemovitostí je Lobkovický palác na Malé Straně v Praze. Pro sousední zemi má objekt symbolický význam, neboť se v něm děly přelomové události doprovázející pád komunismu. Česká a německá vláda se ale zatím na prodeji budovy nedohodly. Obě strany naposledy řešily otázku ceny.
Prodej Lobkovického paláce má být součástí transakce mezi oběma zeměmi. Pražská vláda již dříve souhlasila s tím, že česká diplomacie připraví obchod s nemovitostmi, při němž by Berlín získal sídlo své ambasády a ČR by dostala pozemky v centru německé metropole pro novou budovu českého velvyslanectví.
Na podzim 1989 na zahradě malostranského paláce našlo útočiště asi 4 000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. Tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jim pak po jednání s československou vládou z balkonu velvyslanectví oznámil, že mají volnou cestu na Západ.
