Praha – Vláda dnes odložila na pondělí rozhodnutí, jak se postaví k závěru Nejvyššího soudu, podle kterého mají být správně dopočítané platy soudců zpětně vyplaceny několik let dozadu. Ministerstvo spravedlnosti už eviduje asi tisíc tři sta žalob od zástupců justice. Názor by mohl přinést ještě Ústavní soud, na nějž by se mohl obrátit předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa.
Vláda dnes měla přinést stanovisko k problému platu soudců. Jednání ale přerušila s tím, že ministryně spravedlnosti a práce a sociálních věcí mají ještě dopracovat podklady pro finální rozhodnutí a ministryně Helena Válková (ANO) má na pátek svolat jednání zástupců vlády se zástupci česká justice. Podle ministerstva spravedlnosti už totiž začali soudci ve velkém rozsahu uplatňovat žalobní nároky. „Nemile nás překvapila informace, že už k tomuto okamžiku bylo podáno víc než tisíc tři sta žalob, které se týkají platových nároků,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Mrzí mě, že zástupci justice ani nevyčkali na výsledek jednání vlády,“ dodal.
Řešení nejisté situace kolem retroaktivního rozhodnutí Nejvyššího soudu o doplacení mezd soudců by mohl přinést Ústavní soud. K němu se ale může obrátit jenom jedna ze stran sporu, v tomto případě předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Ten ale dnes ještě nevěděl, jestli podá ústavní stížnost proti průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Vláda Bohuslava Sobotky se zatím spíš kloní negativně k možnosti, že by měla platy doplácet, a k podání ústavní stížnosti vyzvala Jirsu v úterý ministryně spravedlnosti Válková.
Wagnerová: Ústavní soud by asi rozhodl v neprospěch soudců
Není při tom jisté, zda by se Ústavní soud jeho stížnosti zabýval. Takzvaná aktivní legitimace státu k podání stížnosti je totiž sporná. V tomto případě by záleželo na úvaze senátu, kterému by stížnost připadla. Senátorka Eliška Wagnerová (nestraník za SZ), která deset let zastávala funkci u Ústavního soudu, na tuto procesní překážku upozorňuje. „Stát nemůže hledat ochranu před Ústavním soudem, a to především v poměrech vertikálních. V těch horizontálních to judikatura připustila,“ řekla Wagnerová. Otázka tak je, jestli se soudcovský poměr ke státu blíží spíš služebnímu poměru a jde o vertikální vztah, nebo jestli je pracovněprávní a tedy horizontální.
Jinak si ale Wagnerová myslí, že rozhodnutí je vadné a alespoň zčásti protiústavní. Nejvyšší soud má sice pravdu, že se platy vypočítávaly ze špatné průměrné mzdy, ale zpětné doplacení až do výše trojnásobku průměrné mzdy prý není v pořádku. „Pokud by se Ústavní soud chtěl držet znění svého nálezu (z 10. 7. 2014), kde se na několika stránkách odůvodňuje, proč se to nemá vyplácet dozadu, proč to má platit jenom do budoucna, tak lze očekávat jednoznačné rozhodnutí,“ uvedla senátorka.
K čemu došel Nejvyšší soud?
Český statistický úřad pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo práce a sociálních věcí údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž. Ministerstvo spravedlnosti, které dlužnou částu vyčísluje, odhaduje náklady na 1,7 miliardy korun. Většina z této sumy by šla právě soudcům. Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu, který se platy soudců zabýval.
