Česká vláda byla podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v posledních čtyřech letech aktivní v Evropské unii a dokázala dostat na jednací stůl témata důležitá pro Česko, jako je problém mzdové konvergence, společná evropská obrana nebo problematika dvojí kvality potravin. Do budoucna bude důležité, aby se Praha aktivně podílela na diskusi o budoucí podobě Unie. Tato debata po letošních francouzských a německých volbách zesílí, řekl premiér po bilanční schůzce se státním tajemníkem pro evropské záležitosti Alešem Chmelařem (ČSSD).
Vláda dostala na jednací stůl EU témata důležitá pro Česko, řekl Sobotka po schůzce s Chmelařem
Sobotka a Chmelař shodně uvedli, že česká politika v EU byla čitelnější než v předchozích letech. „Česká republika je aktivním členem EU, snažíme se aktivně ovlivňovat a měnit dění na evropské půdě, aktivně zvedat témata, která pokládáme za důležitá,“ zdůraznil Sobotka. Podle Chmelaře je Česko spolehlivým partnerem pro ostatní země, což u dřívějších vlád nebylo samozřejmé.
Premiér vyzdvihl také fakt, že se podařilo prosazovat české zájmy i v rámci spojenectví, jako je Visegrádská skupina, kterou tvoří ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, nebo Slavkovský formát, v němž je Česko, Slovensko a Rakousko.
Visegrádská skupina si v EU však vysloužila také kritiku za odpor proti kvótám na rozdělení statisíců lidí, kteří do Evropy přišli během migrační krize. Sobotka v hodnocení prohlásil, že přístup Česka byl jasný a srozumitelný.
„Dlouhodobě jsme zastávali stejný názor a zastáváme ho i nyní. Klademe důraz na ochranu hranice Evropy a na pomoc v zemích, které jsou tranzitní z pohledu migrace a které jsou zdrojovými zeměmi těch migračních vln,“ uvedl. Premiér poznamenal, že Česká republika projevuje solidaritu jinými způsoby, než jsou kvóty, kterými chtěla situaci řešit většina členských států EU.
Chmelař ocenil, že se za současné vlády dařilo plnit všechna kritéria pro vstup do eurozóny, kromě členství v mechanismu ERM. Nová vláda tak podle něj bude moci přijmout rozhodnutí, zda euro zavádět, či nikoliv.
Chmelař se stal státním tajemníkem pro evropské záležitosti letos v červnu. Před ním funkci zastával Tomáš Prouza, který však z úřadu odešel na konci března. V mezidobí měl agendu tajemníka pro EU na starosti Jan Král, který působí v evropské sekci Úřadu vlády.
Evropské problematiky se Sobotka dotknul už při schůzce s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) na konci srpna. Premiér tehdy uváděl, že Česko má u zahraničních spojenců, tedy i v EU, lepší pověst než před čtyřmi lety. Za nedostatek označil to, že se stále nedaří zvyšovat české zastoupení v institucích Unie.
Premiér zahájil kolečko bilančních schůzek v polovině července, Chmelař byl čtrnáctý, s kým Sobotka jednal. Výsledkem všech rozhovorů by měla být souhrnná rekapitulace, jak velkou část programového prohlášení vláda splnila. Členové kabinetu chtějí formulovat i doporučení pro své nástupce.
Sobotka: Česko se musí podílet na debatě o budoucnosti EU
Sobotka po setkání odletěl do Tallinu na neformální večeři šéfů států a vlád osmadvacítky, kteří by měli mluvit o spolupráci v oblastech, jako je obrana a bezpečnost, ale především o prohlubování spolupráce zemí platících eurem. Sobotka před odletem uvedl, že je důležité, aby Česká republika byla na všech úrovních a v komunikaci se všemi partnery intenzivně zapojena do začínající debaty o budoucnosti Evropské unie.
Klíčové je, aby Česká republika nadále zůstala aktivním a respektovaným členem Evropské unie. Abychom se dokázali kompetentně zajímat o to, co se v Evropě děje, abychom ty věci dokázali předjímat a spoluvytvářet, nejenom reagovat.
Diskuse o budoucím směřování evropské integrace nyní – po francouzských i německých volbách – začíná být daleko intenzivnější než dříve. „Zejména ty příští měsíce budou z tohoto hlediska velmi náročné pro to, abychom udrželi kontakt s tím, co se v Evropě děje, a dokázali to ovlivnit v souladu s představami ČR,“ poznamenal také Sobotka.