Poslanci a senátoři nebudou moci zasedat v řídicích, dozorčích nebo kontrolních orgánech státních firem. Omezení přitom nebude platit pouze v době, kdy budou ve funkci, ale i čtyři roky poté. Pravidlo schválila vláda a má být součástí zákona ministerstva financí o obsazování orgánů státních či polostátních firem. Zákon by měl omezit korupci a klientelismus.
Věcný záměr zákona, který vláda schválila, by měl vést k systémové změně v obsazování orgánů státních firem. Nebudou v nich zasedat poslanci ani senátoři. Kdo v nich však bude, určí vládní výbor pro výběr osob do řídicích a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Jeho členy by měli být odborníci se zkušenostmi s řízením firem, na právo obchodních společností, finance či personalistiku. Neměli by však být členy politických stran či hnutí.
Návrhy pro vládní výbor vzejdou z výběrového řízení, předloží je příslušný ministr.
Proti změnám pravidel pro obsazování orgánů státních firem ale mají výhrady i někteří ministři. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by ministrům měla zůstat možnost rozhodovat o ředitelech státních společností. „S dozorčími radami problém nemám,“ dodal. Naopak ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD) se nová pravidla líbí. „Je to tak správně,“ uvedl na Twitteru.
Nikoli obsah, nýbrž formu věcného záměru však již v květnu kritizovala Legislativní rada vlády. Z právního hlediska je podle ní návrh napsán špatně.
Podobnou funkci, jakou má mít nový navrhovaný vládní výbor, má již existující výbor pro personální nominace. Sobotkova vláda ho zřídila již krátce po svém nástupu. Rozhodnutí tříčlenného výboru je ale pouze doporučující. I když nominaci nedoporučí, může ministr navrženého stejně jmenovat. V takovém případě ale musí předložit stanovisko, ve kterém své rozhodnutí obhájí.
