Praha - Vláda asi odmítne návrh koaličních poslanců z TOP 09, aby matky vysokoškolačky neplatily za prodloužení studia kvůli mateřské a rodičovské dovolené a zůstaly jim studentské výhody. Důvodem je mimo jiné to, že by tato změna zvýšila výdaje státního rozpočtu na sociální dávky a netýkala by se studentek středních a vyšších odborných škol. Znovu pravděpodobně neprojde ani opětovný komunistický návrh ústavního zákona, podle něhož by o majetkovém vyrovnání státu s církvemi měli rozhodnout lidé v referendu.
Vláda asi odmítne výhody pro studující matky i referendum o restitucích
Výhrady k novele zákonů o vysokých školách a o státní sociální podpoře měla i ministerstva vedená zástupci TOP 09. Ministerstvo práce a sociálních věcí pokládá za diskriminační, že návrh počítá jen se zvýhodněním matky, nikoliv otce, který by byl místo ní s dítětem. Novela podle ministerstva neřeší ani situace, kdy by měla studentka dvě děti po sobě a doba studia by se jí tak mohla prodloužit až o šest let. Studentka-matka by po celou dobu přerušení studia byla považována za nezaopatřené dítě, kterým by však mohla být maximálně do 26 let věku. Ministerstvo financí za vhodnější považuje využít individuálního studijního plánu. Ministerstvo školství považuje za nepřípustnou snahu poslanců umožnit matkám zapsat se opětovně ke studiu ještě před ukončením lhůty, po kterou studium přerušily. Podle poslanců by podmínky měla stanovit vysoká škola.
Novelu předložili předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová a předseda poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík mimo jiné s cílem motivovat vysokoškolačky mít v době studií děti. Podle jejich návrhu by se doba přerušení po uznanou dobu rodičovství nezapočítávala do maximální možné délky studia. Pokud totiž kdokoli studuje o více než rok nad stanovenou dobu, musí si další prodloužení platit. Poplatky se přitom mohou pohybovat v řádu desetitisíců za semestr.
Studující matky sice nyní mohou školu přerušit, ale ztrácejí tím status studentky a s tím spojené výhody. Studentka-matka, která nikdy dřív nepracovala, nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemůže si ani zvolit rychlost čerpání rodičovského příspěvku. Po dobu devíti měsíců má nárok na příspěvek 7 600 korun a následně ve výši 3 800 korun. V současné době na univerzitách studuje na tisíc vysokoškolaček sedm studentek-matek.
Církev
Vláda ani parlament referendum nechce
Odmítnutí čeká zřejmě i návrh KSČM na referendum o církevních restitucích. Postoj vlády bude sice jen doporučením pro parlament, ale sněmovna loni v prosinci podobnou předlohu KSČM odmítla. Koalice prosazuje řešení církevních restitucí zákonem.
Lidé se podle původního komunistického návrhu měli vyjádřit k tomu, zda by stát, kraje nebo obce měly na církve ještě převádět nějaký majetek. Podle současné předlohy by měli uvést, zda by měla Česká republika provést majetkové vyrovnání s církvemi jako vypořádání majetkových vztahů. Komunisté novou otázku podle návrhu vládního stanoviska, kterým se má kabinet zabývat ve středu, formulovali nevhodně, „neboť není zřejmé, jakou formu majetkového vyrovnání představuje“.
Návrh KSČM se také nijak nevypořádává s předloňským požadavkem Ústavního soudu na přijetí zákona o církevních restitucích, jehož vládní návrh už poslanci koalice v prvním kole schvalování prosadili. Církve by podle této normy měly dostat asi polovinu někdejšího majetku zhruba za 75 miliard korun, který je v držení státu, a za další náhradu 59 miliard korun během 30 let. K částce by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních. Opozice zpochybňuje jak výši ocenění majetku, tak vyčíslení náhrad.
Obecné referendum - i kvůli církevním restitucím - neúspěšně prosazovala ve sněmovně opoziční ČSSD. Vláda přichystala vlastní návrh úpravy všelidového hlasování a stanovila tvrdší podmínky pro jeho vyhlášení i uznání závaznosti výsledků. Podmínkou by například bylo, že by se referenda zúčastnila alespoň polovina voličů. O plebiscit by muselo požádat nejméně čtvrt milionu lidí a jeho konání by navíc musely schválit obě komory parlamentu. Podle opozice mají vládní podmínky fakticky plebiscitu zabránit.