Nejdůležitějším obdobím života Karla IV. byla bezesporu druhá polovina 40. let 14. století. Tehdy získal při volbě v Rhensu titul římského krále, krátce poté u Kresčaku padl jeho otec, a tak se stal Karel také českým králem. I v dobách, kdy obrazně i fakticky válčil o moc a vliv ve Francii a Německu, však Karel IV. nezapomínal na své české země. Rozšiřoval a stavěl hrady i rozšiřoval městská opevnění. Studio ČT24 připravilo na každý den několik krátkých videí provázejících místy, která se k Otci vlasti pojí.
Videopohlednice: Karel IV. a jeho stopy od Rhensu po Prahu
Oybin
Hrad leží na území dnešního Německa nedaleko Žitavy, ovšem v době Karla IV. šlo o nedílnou součást českých zemí. Karel – v té době ještě ne král, ale potvrzený nástupce trůnu – získal hornolužický Oybin v roce 1345 a učinil z něj symbol své moci. Vznikl zde císařský palác, později také klášter s kostelem, který nese charakteristické prvky školy Petra Parléře. Podle pověsti ho král založil poté, co na hradě spatřil ducha.
1345: Karel kupuje hrad Oybin (zdroj: ČT24)
Rhens a Cáchy
Červenec 1346 přinesl událost v evropských dějinách dosud nevídanou. Dědic českého trůnu se stal králem Svaté říše římské. Spory papeže Klementa VI. s císařem Ludvíkem IV. vyvrcholily tím, že papež inicioval volbu vzdorokrále, při které osudného 11. července v Rhensu dostal Karel IV. potřebnou většinu kurfiřtských hlasů. Počátky jeho panování římské říši však nebyly snadné. I po smrti Ludvíka IV. v roce 1347 se musel potýkat s opozicí. Korunován byl zprvu v Bonnu, až v roce 1349 se slavnost opakovala na tradičním místě v katedrále v Cáchách. I tak ale nebylo vše dokonalé – Karel nedostal na hlavu říšskou korunu, kterou mu odmítli z Bavorska vydat.
1346 a 1349: Volba v Rhensu a korunovace v Cáchách (zdroj: ČT24)
Karlštejn
Jen málo míst je tak niterně spojeno s Karlem IV. jako jeho týn – tedy Karlštejn. Hrad založil v roce 1348 jako pevnost pro korunovační klenoty a relikvie svatých, které shromáždil. K uložení klenotů sloužila kaple svatého Kříže se 129 obrazy mistra Theodorika. V 17. století Karlštejn svůj význam ztratil, klenoty byly převezeny do Prahy a později i do Vídně. Karlštejnu vdechla nový život rekonstrukce ve druhé polovině 19. století, kdy se stal výletním cílem.
1348: Založení Karlštejna – schránky pro svaté relikvie i korunovační klenoty (zdroj: ČT24)
Hladová zeď
Nová městská hradba nejen ochránila, ale také zvětšila Menší město pražské. Její stavba začala v roce 1360, součástí zdi byly střílny, cimbuří i předsunuté věže. Jedna z nich tvoří základ hlavní kupole Štefánikovy hvězdárny. Zeď dlouhá 1200 metrů byla původně známá jako zubatá. Nový název souvisí s pověstí, podle které král na práci zdi zaměstnal obyvatele sužované hladomorem. To však historici zpochybňují. Stavba zdi takovýmto „sociálním projektem“ ani být nemohla, protože hladomor se vyskytl až dlouho poté, co stavba začala.
1360: Menší město pražské chrání zubatá zeď později známá jako hladová (zdroj: ČT24)