V České republice jsou ročně provedeny tisíce odposlechů. Mnohé z nich nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení odposlouchávání tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak často ani nedozvědí, že jim byl telefon napíchnut.
Novinář Janek Kroupa ví, že ho policie odposlouchávala v roce 2012. O tom, že přestala, ho ale oficiálně písemně nikdo neinformoval. Ústavní soud proto loni zamítl jeho žádost o přezkoumání zákonnosti odposlechů.
„Potřebuje k tomu oficiální dopis, aby Nejvyšší, případně Ústavní soud mohl přezkoumat zákonnost odposlechů. A policie ani soudy mu tento dopis poslat nechtějí,“ říká právní zástupce Janka Kroupy Petr Toman.
Podle právníka není tento případ jediný. Mnohem víc přitom bude lidí, kteří ani nevědí, že odposloucháváni byli. Zákon ale říká, že ten, kdo nařídí ukončení odposlechů – tedy soudy, policie nebo státní zastupitelství – občany až na výjimky informovat musí. „V okamžiku, kdy informaci nedostanou, je jim odepřen přezkumný stupeň Nejvyšším soudem,“ vysvětluje Toman.
Jen v roce 2015 skončilo na sedm tisíc odposlechů. Sama policie ukončila 202 případů. Informovala 90 lidí. Ostatní spadali do výjimek, například kvůli účasti na organizované zločinecké skupině.
„Policie ukončuje minimum případů. Státní zastupitelství a soudy žádnou evidenci o ukončovaných případech nevedou. Tudíž není možné vůbec nijak vymáhat ani kontrolovat, zdali tuto informační povinnost plní,“ říká předseda parlamentní komise pro kontrolu použití odposlechů Daniel Korte (TOP 09).
Česká televize obeslala všech 94 okresních, obvodních a krajských soudů. Pět jich odpovědělo, že neinformovaly žádnou osobu, jeden údajně všechny. Pouze dva soudy poslaly přesnější odpovědi: rakovnický a na Praze-východ. Většina ale potvrdila, že přesné statistiky nemá.
Ministerstvo se vznikem centrální evidence nepočítá
„Pokud je tady nějaká povinnost a není naplňována, tak je to problém,“ přiznává ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Podle něj by mohl situaci vyřešit vznik rejstříku odposlechů.
Jestli jsou lidé informováni, však neví ani ministerstvo spravedlnosti. Podle něj si mají soudy dělat vnitřní kontroly samy. Razantní změny resort nechystá. „Centrální evidenci rozhodně nemáme v plánu zavádět. Šlo by zřejmě o změnu kontrol a prověrek v rámci vnitřního systému,“ nastiňuje mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.
Konkrétní návrh ze strany ministerstva na stole ale není. Podle oslovených politiků se tak tématem bude muset zabývat nová vláda i sněmovna.
