Firma Agpi odvezla z vepřína v Letech na Písecku poslední prasata. Z původních třinácti tisíc jich v halách zbývala necelá tři procenta. Peníze od státu za prodej areálu, 450,8 milionu korun, zatím firma Agpi nedostala. Na místě někdejšího koncentračního tábora vznikne památník romského holocaustu.
Vepřín v Letech u Písku je prázdný. Cesta k památníku romského utrpení se otevírá
UDÁLOSTI: Společnost AGPI odvezla poslední prasata z vepřína v Letech (zdroj: ČT24)
„V současné době se nakládají poslední zvířata, která by měla být připravena k odjezdu asi během hodiny a půl,“ řekl ve středu před osmou ranní generální ředitel Agpi Jan Čech. Ve třinácti halách bylo původně umístěno přibližně třináct tisíc prasat, firma zvířata postupně odvážela na jatka masokombinátů v Písku, Plané nad Lužnicí a Příbrami.
Agpi má asi 100 zaměstnanců, v Letech jich pracovalo devět. Společnost dala všem výpověď a nabídla jim jinou práci; dva pracovníky si nechává, ostatní nabídku nepřijali. „Víme, že nový areál se budovat nebude. Kam půjdou prostředky do jiných provozů a rozšíření výroby na jiných místech, je zatím v jednání,“ podotkl Jan Čech.
Stát by měl areál převzít do konce března, přesné datum zatím není stanoveno. Podle Čecha záleží na tom, kdy se uskuteční změna v katastru nemovitostí. Peníze od státu za převod areálu, 450,8 milionu Kč, by měla firma dostat do 30 dní od zanesení změny do katastru.
Místo vepřína památník romského holocaustu
Akcionáři Agpi na valné hromadě loni v prosinci schválili převod areálu na stát. Areál vepřína o rozloze 7,1 hektaru se stavěl za komunismu od roku 1972, stojí v místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa se mluvilo přes 20 let.
Na místě někdejšího koncentračního tábora vznikne památník Romů. Kupujícím je Muzeum romské kultury. Památník romského holocaustu by mohl obsahovat repliku původního baráku, stromovou alej či mohylu s křížem.
Ještě před demolicí vepřína a vznikem památníku se ale uskuteční archeologický průzkum. „Měli by tam strávit dva až tři měsíce,“ informovala ředitelka muzea Jana Horváthová. Kromě toho se konají veřejné diskuse o budoucí podobě památníku.
Je zvažováno, že celý areál, který vznikne spojením kulturní památky Lety (…) a prostoru dnes likvidovaného vepřína, by se dal rozdělit na část pietní, kde bude možnost realizovat důstojnou pietu, která tady kvůli existenci vepřína nebyla možná, (…) a návštěvnické centrum, které by se nacházelo v prostoru likvidovaného vepřína, kde bychom rádi poskytli veřejnosti i poučení o historii místa, čili nějakou výstavu i s prezentací archeologických nálezů z místa.
První debata se uskutečnila na počátku března ve spolupráci s neziskovou organizací Romea, druhá bude v dubnu za účasti romské i majoritní veřejnosti přímo v místě vepřína. Podle Horváthové se mohou zájemci zapojit i do diskuse prostřednictvím formuláře na webových stránkách, kde muzeum sbírá podněty k památníku.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech