Strana práv občanů se pokouší o námluvy s novým vedením ČSSD. Upozornila na to Mladá fronta DNES. Předseda SPO Jan Veleba hovoří přinejmenším o „hodně těsné spolupráci“, podle deníku se objevily i úvahy o spojení. Nový předseda sociální demokracie Jan Hamáček je však zdrženlivý, výhody případného spojení nevidí, připomněl i někdejší volební spolupráci SPO s Okamurovou SPD.
Velebova SPO se dvoří ČSSD. Rozhodně ne, odmítá myšlenku spolupráce předseda Hamáček
Byl květen 2010 a čtyři procenta hlasů v parlamentních volbách získala Strana práv občanů, která měla v názvu ještě dodatek „Zemanovci“. U SPOZ zakotvilo tehdy několik bývalých výrazných sociálnědemokratických politiků a zřejmě i voličů, kteří naopak chyběli sociální demokracii. Šlo o levicový rozkol definovaný zejména sporem mezi jejím tehdejším předsedou Milošem Zemanem a tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem.
Nyní však Strana práv občanů nabrala opačný kurz. „Je třeba vzít vážně situaci na levici a netříštit síly. (…) Máme se bavit minimálně o nějaké hodně těsné spolupráci,“ řekl Mladé frontě DNES nynější předseda SPO Jan Veleba.
Jak ale připomněl deník i sami sociální demokraté, SPO již není tak bohatou nevěstou jako před osmi lety. V loňských volbách dostala necelých 19 tisíc hlasů, tedy 0,4 procenta, což by nebyla významná vzpruha ani pro oslabenou sociální demokracii. Spojení by jí nevyneslo žádného poslance navíc, ani by se v pomyslném „pelotonu“ nedostala z šestého na páté místo před KSČM.
ČSSD není pro
Nový předseda ČSSD Jan Hamáček myšlenku na spolupráci odmítá. „Rozhodně se nechystáme k nějaké centrální spolupráci s žádnou stranou. A už vůbec ne s SPO,“ řekl MF Dnes. Deník zároveň citoval dalšího představitele sociální demokracie, který poznamenal, že „Mynář s Nejedlým na kandidátce (…) by nebyla žádná výhra“ a také upozornil na volební spojenectví SPO s hnutím SPD v krajských volbách v roce 2016.
Spojení s SPD ovšem zároveň vyneslo straně úspěch, na který nyní Jan Veleba odkazuje: „Máme v tuto chvíli patnáct krajských zastupitelů pod hlavičkou SPO, z toho jeden je náměstek hejtmana.“ Pochválil také členy strany, kteří před prezidentskou volbou sbírali podpisy pro kandidaturu Miloše Zemana – jejich snaha podle Veleby přinesla obhajující hlavě státu 60 tisíc podpisů. „Ta strana za to umí vzít,“ řekl Jan Veleba deníku.
Odmítavým postojem nového předsedy ČSSD se SPO zřejmě nechce nechat odradit. Podle MF Dnes doufá v přímluvu prezidenta Miloše Zemana, který ostatně po návštěvě na nedělním sjezdu sociální demokracie zavítá i na březnový sjezd SPO.
Znovu po pěti letech
O sloučení ČSSD a SPO, resp. SPOZ se ovšem již jednou hovořilo. V roce 2013 krátce po sněmovních volbách, kdy „Zemanovci“ po prvním prezidentském vítězství Miloše Zemana doufali, že se svezou na úspěchu svého čestného předsedy. Jak napsala ČTK, strana „se po jeho úspěchu v prezidentské volbě netají parlamentními ambicemi“.
Podnět ke spekulacím o spojení dal tehdy Zeman sám, údajně řekl tehdejší místopředsedkyni ČSSD Marii Benešové, že by v tomto procesu chtěl hrát roli. Razantně to však odmítl tehdejší šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka, který myšlenku na sloučení se Zemanovci přirovnal ke slučovacímu sjezdu s KSČ v roce 1948.
Nadšen z ní však nebyl ani tehdejší první místopředseda strany Michal Hašek. Nejprve sice řekl Hospodářským novinám, že by byl „rád, kdyby se podařilo středolevý prostor integrovat“, poté ale již sloučení s SPOZ odmítal. Připoštěl ovšem, že by připadala v úvahu užší spolupráce. Další místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek naopak tvrdil, že jediná možná forma spolupráce je rozpuštění SPOZ nebo dalších stran, s nimiž se bývalí předsedové pokoušeli konkurovat sociální demokracii, a vstupu jejich členů přímo do ČSSD.
Záhy se navíc objevily ostré spory. Zemanovcům vadilo, když Jiří Dienstbier v Lidových novinách mluvil o jejich straně jako o lobbistické skupince kolem Miroslava Šloufa.
