V českých lesích se pomalu rozšiřuje nový druh kůrovce, který se jmenuje lýkožrout severský. Ten má na svědomí rozsáhlé odumírání smrčin zejména na Severovýchodě Moravy a ve Slezsku, vyskytuje se ale i jinde v Česku. Vědci z Akademie věd teď zkoumají, jak brouka likvidovat: chová se totiž jinak než u nás známé druhy.
Lýkožrout severský napadá mladší porosty, napadené stromy se také hůře vyhledávají: „Lýkožrout severský má úplně jiné nároky na světlo, takže v laboratoři, když jsme ho chtěli chovat, museli jsme předělat osvětlení. Co dlouhodobě postačovalo všem druhům kůrovců, tak lýkožroutu severskému ne,“ uvedl Petr Doležal z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR z Českých Budějovic.
V přírodě brouk napadá spíše osluněnou část stromů, rychleji se také vyvíjí. Je také náročnější na potravu: i proto na něj zřejmě nefungují standardní druhy ochrany, jako jsou lapáky, které lesníci pro boj s kůrovcem používají běžně.
Jiným způsobem také přežívá v zimě. Podle dosavadních zkoumání je tento lýkožrout paradoxně mnohem méně odolný proti mrazu, velká část dospělců přežije asi jen do minus 15 stupňů Celsia. Původně se přitom vyskytoval v severské tajze od Švédska po Sibiř, klimatická změna a rozšíření smrkových porostů ale změnila jeho stanoviště.
Například lýkožroutu smrkovému nynější teplá zima paradoxně může podle Doležala ublížit více než chladná, na kterou je dobře adaptovaný. Naopak teplá zima svědčí nově zkoumanému druhu – lýkožroutu severskému. „Do prosince dramaticky nízké teploty nebyly, přezimovalo až 100 procent brouků a nebyla žádná mortalita. Teď v lednu už začínali brouci pomalu umírat,“ komentuje dosavadní poznatky.
Nádoby s přezimujícími brouky mají vědci rozmístěny po celé republice, tam, kde klesly teploty hlouběji pod bod mrazu, už byla zjištěna i 50procentní úmrtnost. Zkoumají rovněž to, jak daleko a dlouho brouci doletí, a to pomocí letových mlýnků, které zkonstruovali.
Lesníci se letos připravují na největší kůrovcovou kalamitu za posledních dvacet let. Výskyt kůrovce má být až trojnásobně vyšší, Lesy ČR proto chtějí do boje proti němu investovat 130 milionů, což je mnohem vyšší částka než v minulých letech. Podle entomologa Doležala se může na jednom kmeni vyskytnout i několik kalamitních druhů kůrovců najednou, což záleží na charakteru konkrétní lokality.
