Vědci našli v hrobce Tycha Braha pozůstatky dalších osmi lidí

Praha - Mezinárodní tým vědců potvrdil, že v Týnském chrámu v Praze byly skutečně pohřbeny ostatky dánského astronoma Tycha Braha, jeho manželky a dalších osmi lidí, z toho pěti dětí. Ostatky zkoumali experti od pondělí, kdy je vyzvedli z chrámové hrobky. Hrobka, do které byl Brahe v roce 1601 uložen, nebyla podle zjištění vědců nová. Vzorky, které získali, budou dál zkoumat. Mohla by se tak i objasnit příčina astronomovy smrti. Odpoledne pražský arcibiskup Dominik Duka celebroval v Týnském chrámu mši, pak byly Tychovy ostatky uloženy zpět do hrobky.

Pravost ostatků Tycha Braha potvrdily i zprávy z minulého výzkumu před více než sto lety včetně zbytků rakví a nalezeného ošacení, které je uloženo v Muzeu hl. m. Prahy.

Vedle ostatků se v rakvi dále našel střevíc, punčocha a plášť z damašku, nenašel se však očekávaný kabátec. Brahovy ostatky zkoumal tým vědců v areálu laboratoří a depozitáře Národního muzea v Horních Počernicích. Než rakev s ostatky po necelém týdnu bádání uzavřeli, vložili do ní i památku na naši dobu - fotografie Týnského chrámu, snímky současné podoby náhrobku, náboženské předměty a bankovky.

Když vědci v roce 1901 otevřeli Brahovu hrobku, vyzvedli sametový klobouk, rukáv z kabátce, pletené punčochy a střevíc. Turisté tehdy dostávali kusy pohřební výbavy na památku. „Obracíme se proto na ty, kteří by mohli mít něco podobného doma, aby se přihlásili,“ uvedla kurátorka textilní sbírky Pražského hradu Milena Bravermanová. S touto výzvou se obrátí i na veřejnost v Dánsku.

Vědci do rakve také dali dánsky a česky psanou listinu o provedeném výzkumu a doplnili ji svými podpisy. Další klasická pamětní listina je psána latinsky. „Tento týden byl nejúžasnější v celém mém životě, pokud pominu vlastní svatbu,“ prohlásil dánský archeolog Jens Vellev, vedoucí výzkumného týmu. Sám se těší i na to, až vědci na základě počítačové tomografie zrekonstruují Brahovu tvář. Chtěl by především zjistit, z čeho byl jeho kovový nos, o svůj totiž údajně přišel v šermířském souboji: „Dodnes nevíme, jestli šlo o zlato, domníváme se, že šlo o měď, protože na tom místě bylo nalezeno trochu zelené barvy.“

Z Brahovy rakve odborníci odebrali vzorky, které umožní ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech slavného hvězdáře. Další vzorky budou podrobeny izotopové analýze, což umožní zjistit informace o výživě dánského astronoma. V budoucnu se počítá také s DNA analýzou a histologickou analýzou. „Odebrali jsme malou část jeho osmicentimetrové bradky, která normálně roste o půl milimetru denně. Analýzou vousů tak můžeme určit, jaké látky se v jeho těle objevily v období asi tří měsíců před jeho smrtí. Když budeme zkoumat kosti, je možné zjistit, jaké léky užíval až patnáct let předtím, než zemřel,“ uvedl Vellev.

Petr Velemínský, šéf antropologického oddělení Národního muzea:

„Očekávali jsme, že v hrobce budou pozůstatky Tycha Braha a jeho manželky. Ovšem po otevření se zjistilo, že se vedle manželky nacházejí i pozůstatky dalších osob. To znamená, že archeologové museli do včerejšího večera provádět výzkum a my jsme se snažili určit, kolik jedinců a jakého stáří a pohlaví zde je. Vedle těchto dvou osobností, které jsme v hrobce očekávali, jsme našli dalších osm jedinců, z toho pět dětí, což je rozhodně nečekané.“

Okolnosti smrti slavného dánského astronoma jsou nejasné. Jedna teorie mluví o ledvinové nemoci, jiné právě o otravě rtutí. Otrávit se mohl i sám během svých alchymistických pokusů, kdy na sobě testoval různé elixíry. „Je třeba vědět, jaké léky bral během svého života. Samozřejmě nejvíc nás bude zajímat rtuť, protože existuje teorie, že umřel, protože si jí vzal příliš mnoho,“ uvedl už dříve Vellev. Někteří historici ale mluví i o pomstě dánského krále Kristiána IV. „Pokud by byl otráven rtutí krátce před svou smrtí, tak bychom nalezli zvýšenou koncentraci rtuti blízko kořínků vlasů,“ domnívá se Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky.

Brahovy ostatky vyzvedli vědci z hrobky v Týnském chrámu v pondělí. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi. Do ní ostatky uložili vědci v roce 1901, kdy se hrobka otevírala poprvé. Brahe byl do Týna pohřben v roce 1601.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 8 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 9 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 14 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...