Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijel na sjezd České lékařské komory (ČLK). Mluvil s lékaři, kteří kvůli nízkým základním mzdám a příliš častým přesčasům odmítají od prosince hodiny navíc sloužit. Argumentoval, že většina nemocnic dává na platy větší díl příjmů než v západní Evropě a nabízí víc peněz na platy. Komora v závěrečném usnesení podpořila protesty a vyzvala nemocniční lékaře, aby se do nich zapojili.
Válek přišel na sjezd nespokojených lékařů. Dále se přeli o peníze i přesčasy
Události: Sjezd České lékařské komory (zdroj: ČT24)
„Za mnohem menší peníze dostávají pacienti dostupnost a kvalitu západních zemí. Děje se to na úkor lidí, kteří ve zdravotnictví pracují,“ podotkl prezident ČLK Milan Kubek. Výše základní mzdy je spolu se změnou zákoníku práce důvodem, proč část nemocničních lékařů od prosince podalo výpověď z dobrovolné přesčasové práce. Žádají, aby byla podle délky praxe 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy 65 až 130 tisíc korun.
Protestující lékaři chtějí změnu zákoníku práce na původní hodnotu 416 hodin přesčasů, od října byla zdvojnásobena na 832. Chtějí také umožnit 24hodinový pobyt lékaře na pracovišti, který současnému znění zákoníku práce odporuje. „Pokud budeme dodržovat zákoník práce, tak bude na českém trhu chybět 5000 lékařů,“ řekl v diskusi poslanec KDU-ČSL Tom Philipp. Pokud se objem přesčasů sníží na 416 hodin, tak se podle něj v současné situaci v květnu vyčerpají.
Komora podpořila změny, které protestující požadují. „Česká lékařská komora vyzývá všechny lékaře a lékařky pracující v nemocnicích, aby se do akce zapojili tím, že vypoví či odmítnou uzavírat dohody o práci přesčas a budou v prosinci 2023 pracovat pouze v rozsahu základní pracovní doby. Komora vyzývá všechny ostatní lékaře, aby své nemocniční kolegy solidárně podpořili,“ píše se v usnesení přijaté většinou delegátů.
Meziročně by se podle vládních odhadů měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít téměř o 20 miliard více. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Výslovně je to uvedeno v úhradové vyhlášce, kterou ministerstvo rozdělení peněz na příští rok řeší.
Tarifní tabulky
Podle Kubka to ale reálné dopady na platy konkrétních lidí mít nemusí, protože peníze nepůjdou do základních platů, ale do odměn. „Nic nedonutí zřizovatele té nemocnice, aby se to skutečně do platů a mezd promítlo. Není žádná jiná cesta než závazné tarifní tabulky,“ řekl. Platy podle tarifních tabulek mají pracovníci ve státních zařízeních, například ve fakultních nemocnicích. Dalšími zřizovateli jsou například kraje, města nebo jsou zařízení soukromá. „Ani navýšení tabulkových platů na ně nedopadne přímo,“ oponoval Válek. Později doplnil, že se nebrání diskusi o čemkoliv, záležet ale bude na rozhodnutí vlády.
Podle dřívějších vyjádření zdravotnických odborů se organizace, které vyplácejí smluvní mzdy, často jejich výši přizpůsobují. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních nemocnicích činila 104 652 korun, ovšem počet odpracovaných hodin byl výrazně vyšší než je běžné v jiných oborech. Celkem 42 procent tak z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun.
Vlastimil Válek na sjezdu ČLK (zdroj: ČT24)
Podle Válka je systémovým řešením samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který bude připravovat. „Nebudu slibovat něco, co je nereálné. Že během půl roku změníme systém, který 25 let funguje,“ řekl ministr.
Podle nového viceprezidenta ČLK Jana Přády, který vede mladou sekci a také revoltu části lékařů proti přílišnému množství přesčasů, je ale potřeba se změnami začít právě teď. „My chceme spolupracovat na legislativě ohledně odměňování zdravotníků, jenže potřebujeme nějakou záruku, že k tomu opravdu dojde. A jako jediná možnost v tenhle moment se jeví navyšování těch tarifních, ať už mzdových, nebo platových tabulek,“ řekl.
Jan Přáda na sjezdu ČLK (zdroj: ČT24)
Novela zákona o zdravotním pojištění
Změny podle Válka musí mít čas se projevit. „Cokoliv změníme ve zdravotnictví, nebude-li to deset nebo 15 let takto fungovat, tak se situace nezlepší,“ řekl novinářům Válek. Zlepšení vidí v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, které ministerstvo připravuje.
Komora také přijala usnesení, ve kterém vyslovila nespokojenost s prací Válka jako ministra. Kromě ČLK ho kritizoval i poslanec Kamal Farhan (ANO), který je stínovým ministrem zdravotnictví tohoto hnutí. V nemocnicích pracuje 22 tisíc lékařů a 48 tisíc sester, pro každého by podle něj bylo možné přímo vyčlenit z těchto 6,8 miliardy nárůst 9500 korun měsíčně. Pokud by se započítali i další zaměstnanci ve zdravotnictví, šlo by podle Farhana o 110 tisíc lidí a nárůst o 5000 korun měsíčně. Válek ale dříve plošný nárůst odmítl, chce nechat volnou ruku managementům nemocnic.
S resortem zdravotnictví budou zástupci protestujících lékařů a zdravotnických odborů znovu jednat ve středu. Válek jim chce předložit několik krátkodobých řešení jejich požadavků. Jaká to budou, neupřesnil.