Společné vzdělávání má vypadat od září jinak – změní se pravidla a některé děti se speciálními potřebami si sednou do lavic v běžných základních školách. Tyto změny ale podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) neznamenají násilné posílání všech dětí do běžných škol. Jde z části o reakci na článek deníku Blesk, který zveřejnil příběh třináctiletého handicapovaného dítěte, jehož matka se obává nuceného přestupu právě do běžné školy.
Valachová v otevřeném dopise kritizuje, že zkreslené informace přispívají k šíření mýtů a strašení rodičů. „Rozhodně neplánuji komplikovat dětem a jejich rodičům život a násilím posílat všechny děti do hlavního vzdělávacího proudu základního školství. Šanci mají dostat ty děti, které tam patří a které dokážou jejich pedagogové s pomocí podpůrných opatření vzdělávat,“ uvedla.
Cílem společného vzdělávání je podle Valachové podpora všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy s nějakým handicapem nebo znevýhodněním. A to nejen, pokud jsou integrovány v běžné škole, ale také ve speciálních školách.
Poradny tak budou při psaní doporučení pro dítě vycházet nejen z charakteru jeho potíží, ale také z posouzení možností s rodiči a školou, na které se má vzdělávat. „Dokonce se někteří lidé domnívají, že se nebude přihlížet k rozhodnutí rodiče. Není tomu tak, zákon i vyhláška hovoří zcela jasně, že se vždy přihlíží k tomu, co žák vzhledem k charakteru speciálních vzdělávacích potřeb bude skutečně potřebovat,“ doplnila ministryně.
Novela školského zákona, která začne platit v září, změní především financování asistentů pedagoga a dalších podpůrných opatření pro potřebné žáky ve školách. Nově budou mít žáci na peníze nárok ze zákona, což by mělo školám přinést více finančních prostředků i větší jistotu.
Revoluce to nebude
Ministryně k zářijovým změnám zároveň dodává, že od nich neočekává žádnou revoluci ve výuce lehce mentálně postižených dětí. „Nevidím z hlediska obsahu vzdělávání nebo způsobu vzdělávání, že by mělo dojít k významným změnám, které by měly být zneklidňující pro speciální pedagogy na těchto školách, rodiče či děti,“ uvedla.
Drtivá většina dětí s lehkým mentálním postižením nyní navštěvuje školy nebo třídy mimo hlavní proud. Jejich vzdělávání bývá dáváno do úzké souvislosti se vzděláváním Romů. Lidskoprávní organizace kritizují, že tuto diagnózu má nepřiměřeně vysoký podíl dětí tohoto etnika a že Romové tvoří více než třicet procent žáků takzvaných praktických škol. Ty zrušeny nebudou.
