Koncem února se připomínal komunistický převrat z února 1948, zároveň rostly preference KSČM ve volebním modelu. Oproti lednu si polepšila o 2,5 procentního bodu. Dolů naopak zamířily preference dvou nejsilnějších vládních stran – jak ČSSD, tak hnutí ANO ztratily tři procentní body, přesto si hnutí Andreje Babiše drží náskok 10 procentních bodů před sociální demokracií. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
V únoru se propadly preference ANO i ČSSD
Únorový volební model potvrdil silnou pozici hnutí ANO, které má 27 procent a udržuje si náskok před sociální demokracií se 17 procenty. Obě uskupení si ale oproti lednovému průzkumu pohoršily. Zatímco ANO se i tak drží vysoko nad svým výsledkem z voleb z podzimu 2013, sociální demokracie za svým tehdejším vítězstvím zaostává. Třetí koaliční strana KDU-ČSL se drží jenom těsně nad pětiprocentní hranicí, jejíž překročení je podmínkou pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Na výsledcích posledního měsíce se mohlo projevit, že se v únoru vládě podařilo ve sněmovně navzdory hlasité kritice opozice prosadit elektronickou evidenci tržeb, zároveň se potýkala s hádkami a kritikou kvůli možnému únikům tajných informací.
Nejvýraznější zlepšení preferencí zaznamenali v únoru komunisté, kteří se vrátili na třetí místo s 12 procenty. Koncem měsíce se přitom setkali s kritikou za to, že se přihlásili k „revolučnímu odkazu“ převratu z roku 1948. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš spolu s tím uvedl, že „způsob budování moci byl chybný a od těchto věcí se distancujeme“. Volební průzkum probíhal ve dnech 20. až 26. února.
Únor s sebou přinesl ještě posílení menších stran. Nejvíce si polepšily Úsvit-NK a zelení, a to shodně o 1,5 procentního bodu. Preference Úsvitu tak v únoru činily 4,5 procenta, za ním se s čtyřmi procenty umístila Svoboda a přímá demokracie (SPD), kterou v květnu založil bývalý předseda Úsvitu Tomio Okamura. Jak Úsvit-NK, tak SPD se začátkem února aktivně účastnily protiimigrantských demonstrací. Zelení, kteří dosáhli v preferencích čtyř procent, se naopak ve stejný den angažovali na akci Za Evropu beze strachu a nenávisti a vystupují proti extremismu.
Méně lidí bylo spokojeno s politickou situací i vládou
Spokojenost s politickou situací se v únoru propadla o pět procentních bodů. Spokojeno je nyní 31 procent lidí. V listopadu 2015 a v lednu 2016 ale byla spokojenost oproti dlouhodobé situaci nadprůměrná. Podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Avšak i zde odhaluje únorové šetření významný pokles. Aktuálně naměřená hodnota 39 procent se pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem.
Mezi dotázanými uvedlo 49 procent z nich, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 procent by se jich spíše zúčastnilo. Zvýšilo se tak množství lidí, kteří jsou určitě přesvědčeni. Oproti poslednímu měření v lednu ale nedošlo k významné změně celkové ochoty.
O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do sněmovny je pevně rozhodnuto 40 procent voličů, dalších 29 procent by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 838 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1 až 3 procentní body.