V Česku se objevily další případy, u nichž je podezření na předávkování novými syntetickými drogami. Odborníci je nyní prověřují. Tyto drogy jsou vyrobené v laboratořích, mají vysokou toxicitu a i v malém množství mohou člověka zabít. Policie zatím eviduje dvě oběti. Látky, které se v tuzemsku objevily koncem dubna, se jmenují nitazen a spirochlorphine.
V tuzemsku se objevily nové syntetické drogy. Zabít může i malá dávka
„Tento typ návykových látek nesnese experiment. U syntetických opioidů, těch vysoce potentních, vás může zabít jedna dávka. A ta dávka může být velmi malá,“ upozornil ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Ta před těmito substancemi vydala v květnu nové varování.
Historicky první laboratoř pro výrobu syntetických drog se v tuzemsku podařilo odhalit na Ostravsku. Organizovaná skupina zde vyráběla psychoaktivní drogu klefedron. Kvůli vysoce toxickému prostředí museli mít policisté při zásahu kyslíkové masky. Celníci zajistili rekordních 353 kilogramů drogy.
Nejčastěji se tato droga nabízí v podobě tablet. „Pokud si jich lidé dají víc, dochází k přetížení organizmu, případně k zástavě dechu a můžou umřít,“ komentoval to Frydrych již dříve.
Dvě oběti už policie eviduje v případech spojených s jinými syntetickými opioidy, které obsahovaly už zmíněný nitazen. Uživatelé si látku objednávali na internetu. „Může to být tableta, může to být likvid (tekuté), může to být prášek,“ zmiňuje Frydrych.
Před braním těchto drog varuje i toxikolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jaroslav Zikmund. „Tohle je hazard. Vzít látku, o které nic nevím... Předávkování je bleskové, působí to na receptory. Skutečně, jenom (se člověk) nadechne prachu nebo čisté látky, tak umírá.“
Často se syntetické drogy nabízejí na internetu pod falešnou hlavičkou – pro vědecké použití. I takové inzeráty policie prověřuje. Prodejce dokáže stíhat i v případech, kdy nabízejí látky, které nejsou na seznamu těch zakázaných.
Škodí také kratom
Jako bezpečnější jsou někdy uživateli vnímány stimulanty typu kratomu. Jenže i ten podle toxikologů mění chování a má rovněž zdravotní rizika. Legálně si ho můžou pořídit lidé od 18 let. Například u řidičů jsou podle policie účinky srovnatelné s marihuanou nebo pervitinem. Při běžné kontrole ale kratom nebo další podobné látky jednorázové testy neodhalí. Policie to chce změnit.
Přítomnost některých omamných látek, ale ne všech, se dá zjistit ze slin. „Provádí se znalecké zkoumání a na základě toho se stanovuje, jestli to dosahuje intencí přestupku nebo trestného činu,“ vysvětluje pověřený ředitel dopravní policie Michal Hodboď.
V laboratorních nálezech se nyní ukazuje nový trend. „Najednou se zjistilo, že kromě THC se objevily další látky. Například kratom,“ říká Zikmund. Například u šoférů, kteří prošli odběry v nemocnici. „Oni si nedělají odvary, nežvýkají to, ale udělají si kašičku a to pozřou a dostávají do sebe daleko vyšší dávky,“ upozorňuje toxikolog.
Řidiči jednají nepřiměřeně
Nárůst uživatelů kratomu potvrzuje i jedna z advokátních kanceláří, která ve sporech s úřady zastupuje řidiče. Denně řeší desítky dotazů. Jeden konkrétní přiblížila právnička Nela Mizera z advokátní společnosti Práva řidiče. „Například potřebuje vědět, co mu hrozí, když řídí po požití kratomu, a co po THC. THC užívá večer a řídí až ráno. Kratom užívá několikrát denně a řídí po něm,“ nastínila. Odpovědí je, že byť kratom není zakázanou látkou (omezen je pouze věkem, jako je tomu u alkoholu a cigaret), tak v dané situaci chování řidiče negativně ovlivňuje.
„Nevnímá, jak by měl,“ vysvětluje Zikmund s tím, že se to může projevit například při změně světel na semaforu. Řidič prý pak často reaguje nekriticky a nepřiměřeně. Jednorázové testy při silniční kontrole ale kratom nebo další podobné nebezpečné látky neodhalí. Změnit by to měl probíhající výzkumný projekt, z něhož by měla vzejít detekce ze slin i u netradičních látek.
Už dnes však mají policisté možnost potrestat řidiče, který kratom užívá. „Po odběru biologických vzorků jsme schopni znaleckým zkoumáním stanovit, jestli ta míra ovlivnitelnosti už byla v rozporu se zákonem, nebo ne,“ sdělil šéf protidrogové centrály.
Loni se podle dat celníků do Česka dovezlo až 400 tun kratomu. Podle odhadu policie ho aktivně užívá až tři sta tisíc lidí.
Jednorázový sprej coby první pomoc
Adiktolog Radek Jurnikl a jeho kolegové z pražského Sananimu chodí každý den do terénu se speciálním jednorázovým sprejem s ampulkou naloxonu, který funguje jako první pomoc při předávkování do příjezdu záchranky. „Předávkování tímhle typem drog je strašně rychlé. Člověk ve většině případů ani nestačí vytáhnout jehlu z žíly,“ vysvětluje expert.
Dodává, že když za ním přijde klient s tím, že zmíněný sprej potřebuje – protože je buď sám uživatelem opiodů, nebo má ve svým okolí někoho, kdo je rizikový a může se předávkovat – tak ho dostane. „Řeknu mu, že je to jednorázová dávka. Pokud by se jednalo o nové syntetické opioidy, těch dávek je potřeba víc,“ uvedl. A to dvě až čtyři. Také proto úřady adiktologickým službám doporučují vydávat i víc kusů najednou.
Proces od zadání poptávky farmaceutické firmě přes výrobu prostředku a jeho distribuci do lékáren, kde si ho terénní pracovníci vyzvedávají, trvá téměř půl roku. S větším množstvím léku nyní jezdí i posádky pražské záchranky. Preventivně chrání i sebe. „Musí si obléknout dvoje rukavice, použít celoobličejovou masku a v případě, že by mohla být látka rozptýlena do okolí, použít i celotělové obleky. Podobně jako jsme byli zvyklí například v období covidu,“ uvedla mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová. Látka totiž může být smrtelná i při vdechnutí.