Praha - Historikové a odborníci na vojenskou techniku v souvislosti se 70. výročím podepsání tzv. mnichovské dohody o podstoupení části Československa Německu v těchto dnech diskutují o možnostech tehdejší armády a potenciální myšlence vojenské obrany československého území. Děje se tak na dvoudenní konferenci "Československo a krize demokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech 20. století." Mezinárodní akademická obec se shoduje: Československo vzhledem k tehdejší situaci udělalo nejlepší možné řešení, jinak by si samo zahrávalo s vlastní existencí.
Senát parlamentu ČR se po 22. a 23. září stane prostorem střetávání mnohých argumentací. Symbolicky právě v těchto dnech roku 1938 diskutovali Hitler a britský premiér Chamberlain o osudu českého národa a de facto připravovali podmínky pro osudový ortel nad Československem o 6 dní později. Právě v reakci na výsledky jednání vyhlásil československý stát všeobecnou mobilizaci. Velmi záhy se však ukázalo, že nadšení a chuť Čechoslováků bránit svoji zem před cizím agresorem vyšly naprázdno.
I když se československá armáda mohla pyšnit vysokou vojenskou morálkou svých příslušníků a solidní vojenskou technikou v čele s pohraničním obranným valem, otevřený boj bez zahraniční pomoci by pravděpodobně prohrála. Mnozí namítají fakt, že německá armáda v době podzimu 1938 ještě zdaleka nedosahovala té úrovně, díky které si v budoucnu podmanila téměř celou Evropu. S Čechy by však přece jenom vedla více než vyrovnaný boj. „Velká část českých měst by byla srovnána Luftwaffe se zemí, protože celý český vzdušný prostor mohlo řádově bránit 350 dvouplošných stíhaček a 250 protiletadlových děl,“ tvrdí Jindřich Dejmek z Vojenského historického ústavu.
Podle historiků neměla naše země v té době navybranou a bylo dobře, že u nejvyšších představitelů státní moci převážila objektivní odpovědnost za život mnoha lidí nad morální statečností. Společnost národů by pravděpodobně Československo označilo jako viníka války, protože by neustoupilo požadavku velmocí.
Rozhodnutí podvolit se mnichovské dohodě, kterou si nacistické Německo na západoevropských mocnostech vynutilo pod záminkou zachování míru souhlas s postoupením československých pohraničních území, bylo podle historika Jindřicha Dejmka krokem k záchraně československé, potažmo české státnosti.
