V Praze byl podle Turecka zatčen bývalý vůdce strany syrských Kurdů Sálih Muslim. Ankara žádá o jeho vydání, viní jej z napojení na kurdské separatisty v Turecku. Pražská policie uvedla, že zadržela cizince hledaného Tureckem. Jeho jméno neprozradila, médiím pouze sdělila, že o zadržení muže byli cestou mezinárodně právní spolupráce informováni pracovníci Interpolu Ankara.
V Praze byl údajně zadržen bývalý vůdce syrských Kurdů Sálih Muslim
„Samozřejmě budeme žádat jeho vydání. I když bychom byli překvapeni, kdyby vydán byl,“ řekl nejmenovaný vládní úředník z Ankary tureckému deníku Hürriyet. Ve vydání doufá i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Byl zadržen šéf PYD. Doufáme, že ho Česká republika předá Turecku,“ uvedl prezident.
O zatčení informovala turecká oficiální tisková agentura Anadolu. České úřady podle ní zadržely bývalého spolupředsedu Strany demokratické unie (PYD) v sobotu v Praze na základě mezinárodního zatykače vydaného Interpolem na žádost Ankary.
Turecký list Daily Sabah napsal, že Muslim byl zatčen několik hodin poté, co turecký provládní deník Sabah napsal, že aktivista byl zpozorován v pražském hotelu Marriott, kde měl údajně dvě schůzky.
Agentura AP cituje kurdský zdroj blízký Muslimovi, podle něhož se kurdský představitel účastnil v Praze jedné blízkovýchodní konference. Poté, co se s ním vyfotografoval jeden účastník z Turecka, česká policie syrského politika na žádost Ankary zadržela.
O Muslimově zatčení informovala také severosyrská politická koalice vedená Kurdy. „Odsuzujeme tento nezákonný akt,“ citovala z prohlášení koalice agentura Reuters. Prokurdský web ANF napsal, že Muslima vystopovaly turecké tajné služby, stejnou informaci šíří i deníky Hürriyet.
Česká strana jméno nepotvrdila
Policejní mluvčí Andrea Zoulová potvrdila, že policie zadržela v noci ze soboty na neděli na základě předběžného souhlasu státního zástupce sedmašedesátiletého cizince, který byl v hledáčku tureckého Interpolu. „Zadržený byl po provedení nezbytných úkonů umístěn v policejní cele,“ dodala Zoulová. Jméno zatčeného ale neupřesnila.
Turecké ministerstvo spravedlnosti podle agentury Reuters informovalo, že Ankara již začala usilovat o Muslimovo vydání. Turecký vicepremiér Bekir Bozdag poté uvedl, že ministerstva zahraničí obou zemí budou jednat o extradici, píše dále Reuters.
Turecko začátkem února zařadilo Sáliha Muslima na seznam nejhledanějších osob. Za jeho dopadení byla vypsána odměna čtyři miliony tureckých lir, což v přepočtu činí téměř 22 milionů korun. České republice podle Anadolu předá žádost o Muslimovu extradici. Český soud rozhodne, zda zadržený bude vydán nebo propuštěn, uvedla agentura.
Sálih Muslim vedl stranu PYD
PYD je přední kurdskou politickou silou na severu Sýrie. Sálih Muslim si v ní zachovává velký vliv, přestože loni z vůdčího postu ve straně odstoupil. Ankara považuje PYD za odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ta vede v jihovýchodním Turecku už přes 30 let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán. Za teroristickou organizaci považují PKK i Evropská unie a Spojené státy. Turecké úřady vydaly zatykač na Muslima a 47 dalších vysoce postavených činitelů PYD v listopadu 2016.
Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.
V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil. Vstoupil do nově založené Strany demokratické unie (PYD) úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK) a v roce 2010 stanul v jejím čele. Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.
Turecko na Sáliha Muslima vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl. Postavení ve vedení PYD letos sedmašedesátiletý politik opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi členy vliv.