V polovině června by mohl skončit zákaz vycházení bez roušek. O podrobnostech bude vláda jednat

Nahrávám video

Přibližně od poloviny června skončí zákaz vycházení bez roušky. Potvrdil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i jeho náměstek a epidemiolog Roman Prymula. Uvolnění by ovšem mělo platit pouze pro pobyt venku. V prostředcích hromadné dopravy a dalších uzavřených prostorách by měla být povinnost zakrývat si ústa a nos zachována. O tom, zda zůstane povinnost nosit roušky i například v obchodech, bude vláda podle Vojtěcha ještě diskutovat.

„Mohu slíbit, že pokud nedojde k zásadnímu problému, tak skutečně od poloviny června –možná i dřív. V květnu určitě chceme, aby roušky povinné byly,“ uvedl Vojtěch.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na tiskové konferenci zdůraznil, že rozvolnění pravidel pro nošení roušek musí mít logiku a racionálně vycházet z dopadů, které má na vývoj covidu-19 předchozí rušení restrikcí. Konkrétně se podle něj rozhodne až příští měsíc, kdy už budou k dispozici statistická data po poslední vlně uvolnění na konci května.

Orientační termín 15. červen vychází podle Adama Vojtěcha z doporučení epidemiologické pracovní skupiny. Prymula konstatoval, že je třeba systematické řešení. Nemá podle něj logiku nutit nosit roušky někoho, kdo jde sám v lese, ale nelze na druhou stranu jednat neuváženě.

O tom, kde všude zůstane zakrývání úst a nosu povinné, bude vláda podle ministra zdravotnictví ještě jednat. Zatím hovoří o prostředcích MHD nebo úřadech. O obchodech se povede diskuse – je v nich totiž lépe než v dopravních prostředcích možné dodržovat požadované rozestupy.

Adam Vojtěch také na svém účtu na Twitteru uvedl, že zavedení povinného nošení roušek bude muset vláda nejspíše znovu zvážit na podzim s nástupem období respiračních onemocnění.

Povinnost nosit roušku platí od 19. března

Nošení roušek je jedním z mimořádných opatření, které přijalo ministerstvo zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a která budou platit i po ukončení nouzového stavu. Zakrývání dýchacích cest se podle ministra osvědčilo jako účinná prevence proti šíření nákazy. Své spoluobčany tím chrání třeba i lidé, kteří mají nákazu, ale neprojevují se u nich žádné příznaky covidu-19.

Zákaz pohybu na veřejnosti bez ochranných prostředků dýchacích cest platí v Česku od 19. března. Za ochranné prostředky se považují roušky, respirátory, ústenky, šátky, šály, nákrčníky či jiné prostředky, které brání šíření kapének.

Výjimku mají například děti v mateřských školách nebo dětských skupinách, řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách, členové domácnosti jedoucí v jednom autě, autisté, děti do dvou let nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo. 

  • Povinné zakrývání nosu a úst na veřejnosti zavedlo plošně s většími či menšími výjimkami přes sedmdesát států.
  • Téměř padesát dalších jej buď nasadilo v nejpostiženějších regionech, nebo roušky alespoň doporučuje.
  • Přes osmdesát procent světové populace žije v zemích, které se rozhodly svým občanům nošení roušek buď částečně nařídit, nebo alespoň doporučit. Patří mezi ně i pětice těch nejlidnatějších: Čína, Indie, Spojené státy, Indonésie a Pákistán, které mají dohromady přes tři půl miliardy obyvatel.
  • V Evropě patřily k nejrychlejším při zavádění roušek státy ve středu kontinentu. Každý ze sousedů Česka má ale své vlastní podmínky a někde je nošení roušek povinné jen při specifických příležitostech.
  • Například v Řecku a ve Španělsku k zavedení povinnosti nosit roušky přistupují až po uvolnění jiných opatření
  • Naopak skandinávské země nebo Velká Británie povinnost nosit roušky stále nemají

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 1 hhodinou

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 1 hhodinou

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 2 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 2 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 3 hhodinami

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 3 hhodinami

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 13 hhodinami
Načítání...