V Ostravě končí většina buněk ČSSD. Můžeme stavět stranu znovu, říká Zaorálek

V Ostravě zanikne většina městských organizací sociální demokracie. Rozhodlo o tom vedení strany a 17 z 26 buněk na návrh krajské ČSSD připravilo o licenci. Důvodem jsou špatné volební výsledky a obavy z černých duší. Ostravští sociální demokraté ale takové tvrzení považují za účelové.

Podle Lubomíra Zaorálka, který ve vedení sociálních demokratů reprezentuje právě Moravskoslezský kraj, je zrušení buněk podmínkou dalšího úspěchu ve městě a šancí tamní sociální demokracii vybudovat znovu.

Průmyslový region i sama Ostrava dlouhá léta platila za sociálnědemokratickou baštu. V krajských volbách 2012 tam strana získala 27,4 procenta a měla hejtmana, o čtyři roky později už ale skončila v opozici s 16,6 procenta. Ve sněmovních volbách v roce 2013 zvítězila s 26,38 procenta, před dvěma lety výsledek spadl na 8,83 procenta.

Volební propady a údajná neschopnost oslovit voliče představovaly jeden z důvodů, proč o rozpuštění většiny místních buněk krajská ČSSD usilovala. Zaorálek má za to, že je ostravská organizace v degenerovaném stavu a působili v ní nedůvěryhodní lidé, spekulovalo se i o černých duších.

Volání po Kajnarovi

Předsedkyně ostravské ČSSD Jana Vajdíková už v úterý uvedla, že návrh znamená faktickou likvidaci ČSSD v Ostravě. Černé duše podle ní odstranila přeregistrace před dvěma lety, což ale ministr kultury a někdejší šéf české diplomacie zpochybňuje.

Aktuální zásah se týká zhruba 290 členů, rozpuštění buněk ale neznamená jejich vyloučení ze strany. „Ti, co to myslí se sociální demokracií vážně, se mohou do ostatních organizací přihlásit,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Jana Vajdíková řekla, že většina z 293 dotčených členů do jiných organizací jít nechce; strana by tak ve městě ztratila většinu členů a zanikly by i kluby ČSSD v některých zastupitelstvech. „Po dnešku můžu říct, že to srovnávám s rokem 1938 – o nás, ale bez nás. Nikdo z nás k tomu jednání nebyl přizván, ani já jako předsedkyně ostravského okresu, ani nikdo z předsedů dotčených organizací,“ uvedla.

ČSSD má v Ostravě 415 členů. Podle Zaorálka by někteří členové měli stranu opustit, naopak by uvítal návrat bývalého ostravského primátora Petra Kajnara, který se rozešel s partají po lokálních přích. „Doufám, že bude jeden z těch, co budou udávat směr ČSSD v kraji,“ řekl Zaorálek s tím, že by Kajnar mohl přivést zpět ztracené voliče. Hamáček ho považuje za ideálního kandidáta na hejtmana.

Foldyna ustál hlasování o vyloučení

Vedení ČSSD se na svém pátečním jednání zabývalo i možným vyloučením poslance Jaroslava Foldyny a rovněž šéfa krajské ústecké ČSSD Miroslava Andrta. Většina přítomných hlasovala pro jejich konec ve straně, nešlo ale o požadovanou nadpoloviční většinu všech členů předsednictva.

Podle samotného Foldyny jeho konec chtělo 29 členů předsednictva, potřeba je 31 hlasů. Poslanec před časem pobouřil spolustraníky výrokem, že by podporoval rekonstruovanou vládu i v případě, kdy by ji sociální demokracie opustila. Ústecká ČSSD také před měsícem vyzvala Hamáčka k rezignaci, účast ve vládě označila za neúspěch a kritizovala průběh sporu o ministra kultury.

„Hlasování dopadlo těsně. Z mého pohledu to je ale velmi silné varování vedení sociální demokracie vůči těm, kteří se snaží řešit případné stranické spory na veřejnosti,“ uvedl po jednání Hamáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...