Při pohledu na volební mapu vypadají výsledky prezidentské volby jednoznačně. Ze 77 tuzemských okresů nedominovala nynější hlava státu jen ve třech – v Praze a dvou přilehlých okresech. Potvrzuje se tak stále přesvědčivější rozdíl mezi voliči v hlavním městě (včetně blízkého okolí) a těmi ve zbytku republiky.
V drtivé většině okresů vyhrál v 1. kole Zeman. Výjimkou byla Praha a její okolí
Mimochodem před pěti lety zvítězil celkově druhý Karel Schwarzenberg v jedenadvaceti okresech. Vítězil zejména v pásu táhnoucím se od Krkonoš přes střední Čechy po Šumavu. Letos to bylo jiné. Tentokrát se totiž Praha vymyká i ve srovnání s ostatními velkými městy. Ve zbývajících sedmnácti českých městech, kde je registrováno více než čtyřicet tisíc voličů, zvítězil v prvním kole Miloš Zeman.
Nejdrtivěji ve čtyřlístku severní Moravy a východního Slezska – Karviné, Havířově, Ostravě a Frýdku-Místku. Například v Karviné činil odstup Zemana od druhého finalisty Jiřího Drahoše propastných 45 procentních bodů. Obrovský odstup pak měl vítěz ještě v severočeském Mostě.
Zemanovi protikandidáti si hlasy mezi sebou rozdělili
Naopak poměrně těsný souboj se odehrál v Brně a Liberci. Což ale nepřekvapí, zde jsou tradiční pravicové bašty. I tak se tu pravicovější kandidáti – na rozdíl od dosavadní praxe - na vrchol nedostali.
„Zemanovi protikandidáti mají relativně podobné voliče a hlasy si tak mezi sebou rozdělili. Je pak logické, že Miloš Zeman vyhrál téměř všude,“ vysvětluje politolog Tomáš Lebeda.
Podpora pro Miloše Zemana a Jiřího Drahoše v největších českých městech
Ve velkých moravských a slezských městech, v nichž Zeman s přehledem vítězil, ho přitom volilo skoro až dvojnásobně více lidí, než v roce 2013. Důvod je poměrně jednoduchý. Tehdy rozředil hlasy levicových voličů sociální demokrat Jiří Dienstbier.
„Vedle toho je Zeman silnější v regionech, které jsou chudší, mají vyšší nezaměstnanost, vyšší počet lidí pracujících v průmyslu, stavebnictví a těch těžkých tradičních oborech. To jsou levicovější regiony, které jsou obecně kritičtější k institucím a více slyší na autoritářskou politiku,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.
Naopak v české metropoli byla situace úplně jiná. Zatímco současný prezident od prvního kola voleb v roce 2013 posílil v Česku o 14,5 procentních bodů, v Praze jen o nějakých pět. „Ukazuje se tak, že Zemanova pozice ve druhém kole by mohla být ještě těžší, než proti Karlu Schwarzenbergovi. Mohl by Prahu prohrát ještě víc,“ míní Prokop.
Jak je vidět, značné štěpení Praha versus zbytek republiky je postupem času stále výraznější. Tento trend je patrný již od sněmovních voleb v roce 2010. Tehdy se Praha na úrovni krajů vymykala tím, že jediná poslala do čela TOP 09. Stejné to bylo i o tři roky později.
Podle expertů je Praha ostrov uprostřed republiky
V historicky první přímé volbě prezidenta před pěti lety pak v hlavním městě - jako jediném kraji – bral vítězství Schwarzenberg. Zdánlivou výjimkou mohou být volby do Poslanecké sněmovny z loňského října. Ve všech čtrnácti regionech totiž zvítězilo hnutí ANO. Nicméně v Praze na krajské úrovni zaznamenalo vůbec nejhorší výsledek. Stejně jako ČSSD, komunisté a SPD Tomia Okamury. Naopak nejlepší volební skóre tu měla ODS, TOP 09 i Piráti.
Podle expertů je to dáno několika faktory, které se v české metropoli spojují a ovlivňují volební chování jejích obyvatel. Jsou jimi například vyšší platy i životní úroveň, koncentrace vzdělanějších či zcestovalejších lidí, odlišný životní styl nebo třeba i způsob obživy. To dělá z Prahy ostrov.