V Česku je stále nedostatek policistů

Praha - Policie se stále nemůže vymanit z personální krize. Nejhorší situace je u kriminalistů, ale také u elitních útvarů, které mají vyšetřovat nejzávažnější trestnou činnost. V Česku chybí asi tisíc kriminalistů - většina z nich v krajích. Na protikorupčním útvaru chybí šedesát lidí, v útvaru pro boj s organizovaným zločinem dokonce více než sto. Zevnitř policie navíc zaznívají hlasy, že dlouhodobé podstavy ohrožují schopnost služby odhalovat nejtěžší zločiny. Nejhorší situace je dlouhodobě v Praze a ve Středočeském kraji, kde je ovšem současně soustředěna nejzávažnější hospodářská kriminalita.

„Není rozumné nabírat počet, ale spíše nabírat kvalitu. A ta kvalita samozřejmě musí být vypěstována, vychována a proškolena. To znamená, že na takovéto útvary patří policisté s dlouholetou zkušeností 10, 15 i více let a takových policistů mnoho nemáme,“ prohlásil Milan Štěpánek, předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR.

Mezi těmi, kteří během probíhající reformy odešli, byli hlavně ti nejzkušenější, a tedy těžko nahraditelní policisté. Opatrně to přiznává i policejní prezidium. „Dalo by se říci, že jsou to opravdu policisté, kteří už za tu dobu své služby nabrali určité zkušenosti,“ řekla Pavla Kopecká, mluvčí Služby kriminální policie a vyšetřování.

Chybějící policisty musí nahradit vyšší pracovní nasazení těch stávajících

Na elitních útvarech jsou nuceni nahrazovat chybějící počty zvýšeným pracovním nasazením. „My jsme povinni ty věci, které pod nás spadají, nějakým způsobem zpracovávat bez ohledu na to, kolik máme lidí. Pochopitelně se to potom projeví na vyšším pracovním nasazení policistů,“ podotkl Roman Skřepek, mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.

A v tom je další problém. Více práce znamená její nižší kvalitu. To ostatně nedávno kritizovala i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, podle níž je trestní řízení v počáteční fázi vedeno nekvalitně a zbytečně dlouho. Na čem se všichni zainteresovaní shodují, je, že se nepříznivá situace v dohledné době nezmění. A pokud přijde nějaká další reforma, tak nejdřív po volbách. A to i přesto, že policie má být na politických změnách nezávislá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 41 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, míní Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 7 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...